Dovolená

 

Nejčastější dotazy:

  • Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel
  • Nevyčerpanou dovolenou nelze proplatit (proplatit lze pouze při skončení pracovního poměru)
  • Nevyčerpaná dovolená do konce následujícího roku nezaniká. Promlčuje se v obecné lhůtě 3 let.

 

Nárok na dovolenou

Dle § 212 zákoníku práce má zaměstnanec nárok na dovolenou pokud odpracuje v kalendářním roce alespoň 60 dní.

Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

 

Ustanovení § 212 Zákoníku práce:

(1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku.

Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

(2) Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

(3) Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.

(4) Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinna mu dovolenou nebo její část poskytnout právnická nebo fyzická osoba, pro kterou je uvolněný zaměstnanec činný; tato právnická nebo fyzická osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po uvolnění.

 

Dovolená za odpracované dny

Ustanovení § 214 Zákoníku práce:

Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.

 

Dohoda o provedení práce

Zaměstnanec který pracuje na dohodu o provedení práce na dovolenou nemá nárok.

 

Dohoda o pracovní činnosti

Pokud je vztah uzavřen dohodou o pracovní činnosti, záleží pouze na zaměstnavateli, zda zaměstnanci dovolenou poskytne.

Ze zákona na ni totiž nemá zaměstnanec nárok. 

 

Výkon práce

Pro účely dovolené se za výkon práce považuje také:

  • překážky v práci na straně zaměstnavatele 
  • některé překážky v práci na straně zaměstnance, například účast na pohřbu, vyšetření u lékaře apod.
  • mateřská dovolená
  • dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání;
  • klasická dovolená
  • případy, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek nebo si vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek.

 

Délka dovolené

Každý zaměstnanec má ze zákona nárok na minimálně čtyři týdny dovolené.

 

Krácení dovolené

Pokud zaměstnanec neodpracuje celý kalendářní rok, dovolená se poměrně krátí.

Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

 

Ustanovení § 223 zákoníku práce:

(1) Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou v § 212 odst. 1 (odpracoval 60 dnů), v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu.

Dovolenou vyčerpanou podle § 217 odst. 5 před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.

(2) Krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den), může mu dovolenou krátit o 1 až 3 dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat.

(3) Při krácení dovolené podle odstavců 1 a 2 musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

(4) Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.

(5) Dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená se může krátit pouze z důvodů uvedených v odstavci 2.

(6) Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. 

 

Kontaktujte nás

Telefon: 603 531 128
Email: info@adamadam.cz

Reference