Dovolená

 

Nejčastější dotazy:

  • Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel
  • Nevyčerpanou dovolenou nelze proplatit (proplatit lze pouze při skončení pracovního poměru)
  • Nevyčerpaná dovolená do konce následujícího roku nezaniká. Promlčuje se v obecné lhůtě 3 let.

 

Vznik pracovního poměru

Dle § 36 zákoníku práce, pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

Poměrná dovolená se tedy počítá ode dne nástupu do práce, nikoliv ode dne uzavření smlouvy.

 

Nárok na dovolenou

Dle § 212 zákoníku práce má zaměstnanec nárok na dovolenou pokud odpracuje v kalendářním roce alespoň 60 dní.

Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru (zákoník práce, § 216, odst.5).

 

Ustanovení § 212 Zákoníku práce:

(1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku.

Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

(2) Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

(3) Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.

(4) Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinna mu dovolenou nebo její část poskytnout právnická nebo fyzická osoba, pro kterou je uvolněný zaměstnanec činný; tato právnická nebo fyzická osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po uvolnění.

 

Dovolená za odpracované dny

Ustanovení § 214 Zákoníku práce:

Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.

 

Za výkon práce se považuje

§ 348 Zákoníku práce:

(1) Za výkon práce se považuje doba

a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,

b) dovolené,

c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,

d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.

(2) Ustanovení odstavce 1 a § 216 odst. 2 a 3 se nepoužijí pro účely práva na mzdu nebo plat a odměnu z dohody anebo náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce.

(3) Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací.

 

Výkon práce

Pro účely dovolené se za výkon práce považuje také:

  • překážky v práci na straně zaměstnavatele 
  • některé překážky v práci na straně zaměstnance, například účast na pohřbu, vyšetření u lékaře apod.
  • mateřská dovolená
  • dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání;
  • klasická dovolená
  • případy, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek nebo si vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek.

 

Délka dovolené

Každý zaměstnanec má ze zákona nárok na minimálně čtyři týdny dovolené.

 

Zaokrouhlení dovolené

Ustanovení § 216 zákoníku práce:

(5) Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

 

Kontaktujte nás

Telefon: 603 531 128
Email: info@adamadam.cz

Reference