KARANTÉNNÍ PŘÍSPĚVEK – „izolačka“

 

Zaměstnanci mají v období 1. 3. 2021 do 30. 4. 2021 nárok na mimořádný příspěvek při nařízené karanténě (izolaci). Příspěvek jim vyplatí jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatelé tyto příspěvky odečtou od pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).

Parlament ČR schválil vládní návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Karanténou se rozumí též izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Příspěvek přísluší zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa (izolace) po 28. 2. 2021 a kterému podle zákoníku práce vznikl z důvodu nařízené karantény nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „náhrada příjmu“). Obdobně u zaměstnanců, kteří mají v době karantény (izolace) nárok na snížený plat nebo odměnu. Příspěvek však nepřísluší zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa (izolace) v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí (s výjimkou pracovních a služebních cest) – vychází se z toho, že karanténa (izolace) byla zaměstnanci nařízena v příčinné souvislosti s jeho zahraničním pobytem.

Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény (izolace), příspěvek ve výši 370 Kč. Pokud by ale součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhnul 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží. Čili zaměstnanci přísluší příspěvek nejvýše v takové výši, která společně s náhradou příjmu činí 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin. Příspěvek nepřísluší za kalendářní den, ve kterém zaměstnanec směnu odpracoval, a vzniklo mu tak právo na mzdu, plat nebo odměnu.

Příspěvek je osvobozen od daně z příjmu, a proto se nezahrnuje ani do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného.

Zaměstnavatel má nárok na odečet příspěvku z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc pouze tehdy, pokud příspěvek vyplatí zaměstnanci nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si příspěvek odečetl od pojistného. To znamená, že pokud zaměstnavatel zúčtuje např. do března 2021 zaměstnanci karanténní příspěvek, odečte jej od pojistného za březen 2021, musí příspěvek zaměstnanci reálně vyplatit nejpozději do 31. 5. 2021. V opačném případě nárok na odečet od pojistného zaměstnavatel nemá a částka, o kterou pojistné snížil, je dlužným pojistným, ze kterého je povinen zaměstnavatel platit penále.

Zaměstnavatel uplatňuje odečet příspěvku od pojistného na předepsaném tiskopisu Přehled o výši pojistného, na kterém zároveň vykáže údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje, a také úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá. Nárok na odečet od pojistného zaměstnavatel může uplatnit nejpozději do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény (izolace). Pokud skončí karanténa (izolace) např. 10. 5. 2021, zaměstnavatel musí nárok uplatnit – příspěvek od pojistného odečíst – nejpozději do 31. 8. 2021 (zaměstnanec má však na příspěvek nárok naposledy za 30. 4. 2021).

Pro tyto účely bude Přehled o výši pojistného upraven a z důvodu minimalizace dalších změn pro zaměstnavatele zůstane v platnosti až do konce tohoto kalendářního roku. Tím bude zajištěno, že v případě prodloužení tohoto opatření nebudou potřeba další jeho úpravy. V kalendářních měsících, ve kterých zaměstnavatel neuplatňuje odečet, vykáže počet zaměstnanců i úhrn karanténních příspěvků v nulové výši.

Bude-li úhrn karanténních příspěvků, které od pojistného zaměstnavatel odečítá, vyšší než celkové pojistné (pojistné za zaměstnance + pojistné za zaměstnavatele), bude na přehledu vykázána částka pojistného k úhradě v záporné hodnotě. V takovém případě se tato částka považuje za přeplatek na pojistném a Přehled o výši pojistného se považuje za žádost o vrácení tohoto přeplatku. Přeplatek bude zaměstnavateli vrácen, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.

V případě, že zaměstnavatel odečte od pojistného vyšší částku, než která měla být odečtena, nebo pokud provede odečet, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Z dlužného pojistného je zaměstnavatel povinen platit penále ve výši 0,05 % za každý den prodlení.

Kontaktujte nás

Telefon: 603 531 128
Email: info@adamadam.cz

Reference