Vyplnění dodatečného přiznání k dani z příjmů

Omezení odčitatelných položek

V zákoně o daních přijmů, § 38p jsou uvedena určitá omezení odčitatelných položek. Tato omezení jsou rozdělena na právnické a fyzické osoby.

 Právnické osoby

Některé odčitatelné položky je totiž možné uplatnit ve vyšší výši pouze v případě, že podáváme dodatečné přiznání na vyšší daňovou povinnost, kde se základ daně odchyluje minimálně o 1 000 Kč.

• daňovou ztrátu
• odpočet na darů

Z toho vyplývá, že pokud například na daňovém přiznání zapameneme uplatnit daňovou ztrátu, nelze podat dodatečné přiznání kde bychom toto pochybení uplatnili.

Metodika vyplnění dodatečného přiznání

Zákon neřeší způsob tvorby dodatečného přiznání.

Dodatečné daňové přiznání se musí dát celé znovu.

V řádku 10 nesmí být změna, protože účetnictví je uzavřené a daňové přiznání musí korespondovat  s účetnictvím daného účetního období.

Nové změny se provádějí v dalších účetních obdobích a tyto rozdíly se vyznačí v

• řádek 62 - zvýšení základu daně
• řádek 162 - snížení základu daně

Z tohoto důvodu není třeba dávat znovu rozvahu ani výsledovku protože ty se nemohly změnit.

Při vyplňování dodatečného přiznání nesmíme zapomenout vyplnit IV. oddíl daňového přiznání.

Zaúčtování daně

Pokud vznikne z dodatečného přiznání daňová povinnost, tak tuto povinnost účtujeme v aktuálním období, ve kterém jsme podali dodatečné přiznání.

Použité účty:

• 595 - Dodatečné odvody daně z příjmů
• 341 - Daň z příjmů

Příklad:

V roce 2017 jsme podali dodatečné přiznání za rok 2015. Z dodatečného přiznání vyplynul doměrek daně ve výši 4.500,-.

V roce 2017 vytvoříme následující účetní doklad: