Doměření daně

Daňový řád, § 143, doměření daně

(1) Daň lze doměřit na základě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, nebo z moci úřední. Právní moc dosavadních rozhodnutí o stanovení daně není jejímu doměření na překážku.

(2) Podle výsledků doměřovacího řízení doměří správce daně daň ve výši rozdílu poslední známé daně a částky nově zjištěné a tento doměřený rozdíl na dani současně předepíše do evidence daní; doměřením daně se rozumí i dodatečné stanovení daně plátci daně k přímé úhradě.

(3) K doměření z moci úřední může dojít pouze na základě výsledku daňové kontroly.

Zjistí-li správce daně nové skutečnosti nebo důkazy mimo daňovou kontrolu, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, postupuje podle § 145 odst. 2.

(4) Pokud jsou v doměřovacím řízení zjištěny pouze rozdíly v jednotlivých údajích, na základě kterých byla stanovena poslední známá daň, a na základě toho nedojde ke změně poslední známé daně, uvede správce daně ve výroku dodatečného platebního výměru, že daň se neodchyluje; § 144 se použije obdobně.

(5) Je-li doměřená daň vyšší než daň dodatečně tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru.

Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň doměřená z moci úřední.

Splatnost doměřené daně v případě odvolání

Splatnost doměřené daně určuje daňový řád v § 143 odst. 5, podle kterého bude doměřená daň splatná v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru.

Odvolání nemá odkladný účinek, ale jeho podáním dochází k odložení splatnosti doměřené daně.

To znamená, že dodatečně doměřená daň bude splatná až po případném zamítnutí odvolání.

Nevýhodou tohoto opožděného zaplacení doměřené daně je, že pokud poplatník s odvolání neuspěje, musí kromě doměřené částky zaplatit i úrok z prodlení, a to od původní splatnosti platebního výměru.

Daňový řád, § 254, úrok z neoprávněného jednání správce daně

(1) Dojde-li ke zrušení, změně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně z důvodu nezákonnosti nebo z důvodu nesprávného úředního postupu správce daně, náleží daňovému subjektu úrok z částky, která byla daňovým subjektem uhrazena na základě tohoto rozhodnutí nebo v souvislosti s tímto rozhodnutím, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to ode dne následujícího po dni splatnosti nesprávně stanovené daně, nebo došlo-li k úhradě nesprávně stanovené daně později, ode dne její úhrady.

Účtování

Východiskem pro stanovení základu daně je účetní výsledek hospodaření před zdaněním (řádek 10 daňového přiznání).

V případě účetní ztráty uvádíme číselný údaj se znaménkem minus. Účetní výsledek hospodaření před zdaněním je rozdíl mezi účty 6. účtové třídy a účty účtových skupin 50 až 58.

Částky zaúčtované na účtech účtové skupiny 59 nesmí ovlivnit výši údaje vykazovaného v řádku 10.

Doměřená daň se nezahrnuje do daňového přiznání, to znamená že nesnižuje hospodářský výsledek který se uvádí na řádku č.10.

Doměřenou daň z tohoto důvodu účtujeme do účetního období Daně z příjmů.

Hospodářské výsledky potom tiskneme do období prosinec.

PŘÍKLAD: