Zaměstnání malého rozsahu

Zaměstnání malého rozsahu je takové, kdy příjem nedosáhl rozhodné částky (2.500,-) Kč. Druh smlouvy není vymezen, jedná se tedy jak o pracovní poměr, tak i o dohodu o pracovní činnosti.

Od roku 2014 došlo u zaměstnání malého rozsahu ke změně. 

V případě více zaměstnání malého rozsahu u jednoho  zaměstnavatele, je nutné  spočítat součet příjmů  z těchto zaměstnání malého rozsahu.

V případě, že součet dosáhne rozhodné částky (2 500 Kč), bude zaměstnanec pojištěn v každém takovém zaměstnání a  pojistné se odvede z každého z nich. 

Dohoda o provedení práce není nikdy zaměstnáním malého rozsahu. 

Definice zaměstnání malého rozsahu

§ 7 zákona č.187/2006 o nemocenském pojištění.

(1) Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b) , neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec.

(2) Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu.

(3) Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení doby zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato doba zaměstnání skončila.

(4) Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu; zaměstnanci jsou účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.