Příjmy ze zaměstnání v zahraničí
Možnost vyjmutí příjmů
Dle § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů lze použít vyjmutí příjmů (t.j. v ČR se již nezdaňují) za následujících podmínek:
- s daným státem je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění
- mzda byla již zdaněna v daném státě
Pokud poplatník žádné jiné příjmy nemá nemusí podat v ČR daňové přiznání.
Pokud poplatník využije metodu vynětí, potom doloží potvrzení o zaplacené dani v zahraničí a v daňovém přiznání podaném v tuzemsku bude danit pouze příjmy plynoucí z tuzemska, tzn. ze základu daně vyjme příjmy ze zahraničí.
Slovensko
I když samotná smlouva se Slovenskem v článku 22 - Vyloučení dvojího zdanění pro tento případ uvádí metodu prostého zápočtu, může daňový rezident ČR při zpracování daňového přiznání využít ustanovení § 38f odst. 4 ZDP. Podle tohoto ustanovení totiž u příjmů ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí za účelem vyloučení dvojího zdanění může aplikovat metodu vynětí s výhradou progrese, což je pro něho většinou výhodnější ale také z hlediska výpočtového postupu v daňovém přiznání i jednodušší.
Snížení příjmů o zaplacenou daň v zahraničí
U příjmů ze závislé činnosti lze zaplacenou daň uplatnit jako výdaj již v daném roce (viz § 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů).
V přiznání k dani z příjmů fyzických osob se tato zahraniční daň uvádí v základní části přiznání na řádku 33.
Přepočet cizí měny
Podle § 38 zákona o daních z příjmů použijeme jednotný kurs uvedený na internetových stránkách Ministerstva financí nebo kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví.
V případě, že účetnictví nevedeme, kurz pro přepočet cizí měny najdeme v pokynu Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období XXXX vydávaného každoročně Generálním finančním ředitelství.
Např. pro rok 2021 byl stanoven kurz pro EUR ve výši 25,65.
Existuje smlouva o zamezení dvojího zdanění
Od roku 2021 se příjmy ze zahraničí uvádějí v nové příloze č. 3 daňového přiznání.
Příklad:
Máme zaměstnání v ČR, kde jme dosáhli příjmů ve výši 100.000,-
Dále máme zaměstnání v Rakousku, kdy pro rok 2021 byl stanoven jednotný kurz EUR ve výši 25,65.
Příjem v Rakousku 21.876,24 EUR * 25,65 = 561.126 Kč
Daň v Rakousku: 982,34 EUR * 25,65 = 25.197 Kč
Použijeme metodu vynětí příjmů.
Řádek 31 - Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů
Zde zapíšeme všechny příjmy ze zaměstnání (tedy i z Rakouska)
Řádek 31 = 100.000 (ČR) + 561.126 (Rakousko) = 661.126
Pokud používáte TaxEdit, tak poklepnutím na text řádku 31 zobrazíte tabulku, kde rozepíšete všechny příjmy.
Tabulku vyplníme následovně:
Po polem Stát zvolíme metodu zabránění dvojího zdanění, v našem případě vynětí.
TaxEdit poté vyplní přílohu č.3 automaticky.
Příjmy | Sražená záloha | Stát | Zaplacená daň v místní měně | Zaplacená daň v Kč |
Firma Rakousko | - | AT | 982,34 | 25.197 |
144.315 | - | v - vynětí | - | - |
Firma ČR | - | CZ | - | - |
100.000 | 15.000 | - | - | - |
Řádek 35 – Úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí podle § 6 zákona
Na tento řádek uvede poplatník část příjmů z řádku 31, u kterých neměl plátce daně povinnost srazit zálohy na daň podle § 38h ZDP (např. příjmy ze zdrojů v zahraničí)
Úhrn příjmů je uváděn pro stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a ZDP.
Je-li poplatník daňovým rezidentem České republiky a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, uvede na tento řádek příjem snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí uvedenou na řádku 33.
V našem případě napíšeme příjem z Rakouska = 561.126
Řádek 36 - Dílčí základ daně ze závislé činnosti
Zde bude součet příjmů z obou států.
V našem případě tedy 661.126
Řádek 57 - Daň podle 16 zákona
Zde se uvádí kolik by se měla platit daň před vynětím.
T.j. 661.126 * 15%
V našem případě 99.165 Kč
Řádek 58 - Daň podle § 16 zákona nebo částka z ř. 330 přílohy č. 3
Teprve na tomto řádku se uvádí daň po vynětí příjmů
V našem případě zde budeme mít částku 15.000,- (příjem z ČR = 100.000 * 15%)
Pokud používáte TaxEdit, tak poklepnutím na text daného řádku 58 zobrazíte přílohu č.3.
Příloha č.3 - řádek 311 - Příjmy po vynětí
Zde se uvádí příjmy po vynětí, ne příjmy, které chceme vyjmout.
Jedná se tedy o příjmy, které jsou snížené o příjmy ze zahraničí.
V našem případě tedy budou příjmy pouze z ČR ve výši 100.000,-
Příloha č.3 - řádek 316 - Daň ze základu daně po vynětí příjmů ze zahraničí
V našem případě tedy 100.000 * 15% = 15.000,-
Příloha č.3 - řádek 330 -Vypočtená částka
Jedná se součtový řádek a protože jiné příjmy nemáme, budeme mít stejnou částku jako na ř. 316
V našem případě tedy 15.000,-
Není smlouva o zamezení dvojího zdanění
Pokud máme příjem ze země, se kterou nemáme smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a náš příjem tam byl zdaněn, nemůžeme uplatnit žádnou z metod zamezení dvojího zdanění příjmy musíme zdanit podruhé. Zaplacená daň je daňově uznatelným výdajem, a to v následujícím roce.
U příjmů ze závislé činnosti lze zaplacenou daň uplatnit jako výdaj již v daném roce (viz § 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů).
Hrubý příjem napíšeme standardně do řádku č.31 - Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů
Zaplacenou daň v zahraničí napíšeme do řádku č.33 - Daň zaplacená v zahraničí
Zákon o daních z příjmů
§ 6
(13) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu.
§ 38f
(4) Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, plynoucí poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, ve kterém je taková činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem České republiky nebo daňovým nerezidentem, a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 1.
Před rokem 2021
Do roku 2021 se daň počítala ze superhrubé mzdy.
U tohoto důvodu se musela hrubá mzda obdržená v zahraničí zvýšit o povinné pojistné.
Dle ustanovení § 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů při výpočtu základu daně u zaměstnance, na kterého se nevztahují tuzemské právní předpisy o veřejnoprávním pojištění, se postupuje při stanovení základu daně tak, jako kdyby se na takového zaměstnance tyto tuzemské právní předpisy o veřejnoprávním pojištění vztahovaly.
Tp znamená, že se příjmy při stanovení daně budou navyšovat o částku, která bude odpovídat tuzemskému pojištění placenému zaměstnavatelem.
Zvýšením dosažených příjmů dostaneem tzv. superhrubou mzdu ze které se v ČR počítá daň.