Poskytnutá půjčka zaměstnanci
Bezúročné půjčkyposkytnuté zaměstnancům jsou osvobozeny až do výše 300.000,- kč (§6 odst. 9 písm. r) zákona o daních z příjmů).
Na možnost poskytnutí půjčky zaměstnanci nemá žádný vliv forma pracovněprávního vztahu.
Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezúročnou zápůjčku, testuje se limit 300 000 Kč, který se rovná samotné půjčce, nikoli majetkovému prospěchu v podobě odpuštěného úroku.
Upozornění, všechny půjčky se sčítají, jedná se tedy o jejich součet.
Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezúročnou půjčku větší, obvyklé úroky z přesahující částky se stává nepeněžitým příjmem zaměstnance, který se započítává i do vyměřovacího základu zaměstnance pro zdanění, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Nepeněžní příjem se účtuje minimálně jednou ročně a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.
Příklad:
Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci po celý rok bezúročnou půjčku ve výši 500.000.- Zaměstnanec půjčku nesplácí.
Obvyklý roční úrok je například 5%
Nepeněžní příjem zaměstnance je za daný rok = 5% * (500.000 - 300.000) = 10.000,- Kč
O tuto částku se zvedenou základy ve mzdě za prosinec: daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění.
Na straně zaměstnavatele je poskytování bezúročných zápůjček zaměstnancům daňově neutrální.
Zaměstnavatel a zaměstnanci nejsou totiž spojenými osobami dle § 23 odst. 7 ZDP.
Osvobození půjček mimo zaměstnanců
Toto pravidlo neplatí pro zaměstnance, kde se limit 100 000 Kč neaplikuje (podle §4 a zákona o daních z příjmů).
Dle § 4a písm. a) ZDP je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, pokud v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.
Majetkový prospěch vzniká v případě bezúročné zápůjčky a lze jej chápat jako „odpuštěný úrok“ v obvyklé výši.
Obvyklou výši lze chápat jako úrok sjednaný v tržním prostředí (úrok, který by fyzická osoba dostala ve finanční instituci).
Musíme tedy spočítat obvyklý úrok a pokud "odpuštěný" úroky přesahuje 100.000,- za rok, tak se musí rozdíl dodanit. Současně podle daného paragrafu musíme testovat vztahy mezi poskytovatelem a příjemcem půjčky (někdy je i tento úrok osvobozen).
Pokyn D-300 - k §6-díl § 9 odst. n).
1. Převyšuje-li částka úrokově zvýhodněné půjčky poskytnuté zaměstnanci na vymezené účely nebo součet zůstatků dosud nesplacené (-ných) půjčky (-ček) určitého typu limit stanovený pro účely daňového osvobození v § 6 odst. 9 písm. n) zákona, při výpočtu peněžního (úrokového) zvýhodnění z částky přesahující tento limit se použije úrok obvyklý. Úrok obvyklý se použije také při výpočtu peněžního zvýhodnění z půjček poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci na jiný účel, než je stanoveno v zákoně. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec). Takto vypočítaný úrok je zdanitelným příjmem poplatníka.
2. Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v tomto čase obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování peněžních prostředků na požádání dlužníka. To znamená, že pokud jsou peněžními ústavy fyzickým osobám poskytovány půjčky (úvěry) obdobného charakteru, při výpočtu peněžního zvýhodnění u tzv. zaměstnaneckých půjček se nepoužije úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby ČNB platné v době uzavření smlouvy (§ 23 odst. 7 zákona). Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení půjčky a zaměstnavatel v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí zaměstnavatel vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné půjčky (úvěry) poskytovány a vybrat takový úvěr, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých půjčku on sám zaměstnanci poskytuje.
Zákon o daních z příjmů
§ 6 - Příjmy ze závislé činnosti
(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny
r) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300.000 Kč z těchto zápůjček; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300.000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec,
(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena
a) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,
b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely,
c) stanovená podle odstavce 17 v případě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona.
§ 4a - Osvobození bezúplatných příjmů
Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem
m) v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, a pokud
1. se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2. se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3. se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
4. v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100.000 Kč,
