Sociální pojištění z mezd

Sociální pojištění platné od 1. ledna 2013 dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění

Pro stanovení povinnosti odvést z příjmů sociální pojištění je zásadní informace, zda zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění.

§ 6 zákona č.187/2006 o nemocenském pojištění.

(1) Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže

a) vykonávají zaměstnání:

• 1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo
• 2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie,

 b) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen "rozhodný příjem").

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce.

Vyměřovací základ

Vyměřovací základ se definuje v § 5 zákona č.589/1992 Sb.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů:

• které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny
• a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanc

Z těchto příjmů se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují:

• náhrada škody podle zákoníku práce,
• odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce) a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů (např. zákon o obcích),
• věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona č. 62/1983 Sb.,
• odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích (zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
• jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
• plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
• pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2 zákona o pojistném

• u zaměstnavatele částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců

Maximální výše vyměřovacího základu pro sociálního pojištění

Pro sociální pojistné je v § 15a definován maximální vyměřovací základ ve výši 48násobku průměrné mzdy.

Maximální základ pojistného zaměstnance je tvořen součtem základů pojistného zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ pojistného zjišťuje.

Odvod pojistného u zaměstnanců

Záloha na pojistné se odvede v termínu, ve kterém se sráží záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Pojistné se zaokrouhlí dle § 146 daňového řádu na celé koruny nahoru.

Odvod pojistného:

• Pojistné zaměstnance odvádí jeho zaměstnavatel na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.