Kurzové přepočty záloh

Dne 31.1.2022 schválila Národní účetní rada novou interpretaci účetních postupů

Novinkou v posuzování záloh je skutečnost, že transakce se hodnotí z hlediska očekávání tzv. budoucího peněžního toku.

Např. u zálohy na prodej zboží se v budoucnu očekává dodání tohoto zboží, tudíž neexistuje předpoklad dalšího peněžního toku, jedná se prakticky o částečnou nebo plnou úhradu předem. Transakce nepředstavuje závazek vyjádřený v cizí měně a není tedy ani předmětem kurzového přepočtu.

Předpokládá-li však prodávající, že dojde k vrácení přijaté peněžní částky, je záloha závazek vyjádřený v cizí měně a kurzový přepočet se uplatní.

Typickým příkladem jsou kauce (např. na nájemné).

Podrobné informace k dané problematice najdete v Interpretaci I-47.

Podle Národní účetní rady je potřeba u přijatých záloh rozlišit dvě základní situace.

1. Očekává se, že záloha nebude vrácena (tzn. bude splněná dodávka, na kterou byla záloha přijata)

V tomto případě není důvod na zálohu pohlížet jako na závazek. Vzhledem k tomu, že v budoucnu nedojde k peněžní platbě, nehrozí ani kurzové riziko.  Z tohoto důvodu se k rozvahovému dni neprovede kurzový přepočet a nebudou vyčíslený kurzové rozdíly.

2. Očekává se, že záloha bude vrácena (tzn. nebude splněná dodávka, na kterou byla záloha přijata)

V tomto případě je důvod na zálohu pohlížet jako na závazek, jak jsme to dosud běžně dělali. K rozvahovému dni provedeme kurzový přepočet a proúčtujeme kurzové rozdíly, jak jsme dosud byli zvyklí.

Zákon o účetnictví

§ 4

(12) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách měny účetnictví. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen „cenný papír“) a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví.

§ 24a - Měna účetnictví

(1) Měnou účetnictví může být

a) česká měna, nebo

b) jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o

• 1. euro,
• 2. americký dolar, nebo
• 3. britskou libru.

(2) Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.

(3) Měnou účetnictví vybrané účetní jednotky a účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví je česká měna.

(4) Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.

§ 24b - Přepočet účetních limitů na jinou měnu

(1) Účetní kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.

(2) Částky přepočtené podle odstavce 1 se

a) nezaokrouhlují, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny, koruny nebo haléře,

b) zaokrouhlují na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.

§ 24c - Okamžik přepočtu cizí měny na měnu účetnictví

(1) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku ocenění

a) podle § 24 odst. 2 písm. a), nebo

b) podle § 24 odst. 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12.

(2) K okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) lze pro přepočet na měnu účetnictví použít pevný kurz.