Metodika účtování

 

Účtuje se dle nařízení Ministersva Financí č. 44/2000 FZ, Opatření Ministerstva financí, kterým se stanoví účtová osnova, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek pro nevýdelečné organizace, č.j. 283/76 102/2000 ze dne 10. 11. 2000.

 

Základní metodika účtování

Abychom mohli porovnávat výnosy a náklady dané činnosti, musíme každou činnost  sledovat jako středisko nebo jako zakázku.

 

Tento postup nám umožní zjistit výnosy a náklady pro jednotlivou činnost.

 

Základní pravidlo pro určení daňových účtů:

• příjmy z dané činnosti jsou daňové pouze tehdy, pokud jsou vyšší než náklady na danou činnost
• náklady z dané činnosti jsou daňové pouze do výše daňových příjmů dané činnosti
• z toho plyne, že žádná činnost nemůže skončit daňově záporným výsledkem

 

Účtování v průběhu roku

V průběhu roku nevíme, zda příjmy z dané činnosti budou vyšší než náklady, t.j. nevíme, zda se jedná o daňový výnos nebo nikoliv.

Proto doporučujeme všechny příjmy a náklady v průběhu roku účtovat na nedaňové výnosy a náklady.

 

Zúčtování činností

Na konci roku u každé činnosti musíme zjistit, zda příjmy z dané činnosti jsou předmětem daně.

Pozor, nesmíme zapomenout, že na danou činnost budeme na konci roku rozpuštět režii.

To nám může ovlivnit, zda výnosy budou předmětem daně (výnosy jsou vyšší než náklady).

Proto budeme činnosti přeúčtovávat až na konci roku.

Z účetnictví zjistíme výnosy a náklady podle jednotlivých činností (zakázek).

 

Činnost je předmětem daně

Pokud jsou výnosy vyšší než náklady, tak výnosy z dané činnosti jsou předmětem daně.

U těchto činností všechny výnosy přeúčtujeme na daňové účty.

Všechny nedaňové náklady přeúčtujeme na daňové účty.

 

Činnost není předmětem daně

Pokud jsou výnosy nižší než náklady, tak výnosy z dané činnosti nejsou předmětem daně a současně ani náklady nejsou daňové.

U těchto činností všechny výnosy a náklady necháme na nedaňových účtech.

 

 

Příklad 1:

Při činnosti A, byly náklady 100 a výnosy 80.

 

Příjmy z této činnosti nejsou předmětem daně, protože dle §18, odst.4a jsou náklady vyšší než příjmy.

Náklady nejsou rovněž daňově uznatelné, protože dle §25 písmeno i) byly dané náklady vynaloženy na příjmy které nejsou předmětem daně.

Dle §23, odst.5 náklady z činností, z nichž příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou osvobozeny, nelze přičítat k nákladům z činností, z nichž příjmy jsou předmětem daně.

 

Příklad 2:

Při činnosti B, byly náklady 80 a výnosy 100.

Veškeré výnosy jsou daňové, protože na ně nelze uplatnit §18, odst.4a.

Náklady jsou také daňové, protože na ně nelze uplatnit žádný paragraf, jedná se o náklady na dosažení a zajištění příjmů.