Průměrný výdělek
Průměrný výdělek (PV) se zjišťuje např.
- pro účely vyplácení náhrad (za dovolenou, práci přesčas atd.)
- pro potřeby úřadu práce (stanovení výše podpory v nezaměstnanosti),
- pro banky či jiné instituce poskytující úvěry (při žádostech zaměstnanců o úvěr) atd.
Zákoník práce
§ 352
Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.
§ 353
(1) Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
(2) Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.
(3) Dojde-li ke zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas (§ 114 odst. 2 a § 127 odst. 2) v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby podle odstavce 2 také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.
§ 354, rozhodné období
(1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.
(2) Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
(3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.
(4) Při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a 87) je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 86 odst. 3).
§ 355, pravděpodobný výdělek
(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
§ 357 - minimální průměrný výdělek
(1) Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda (§ 111), na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě; to platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku (§ 355).
Svátky a měsíční mzda
Stanovisko k problému zda se u fixních měsíčních mezd mají do odpracované doby započítat také svátky.
Podstatou měsíční mzdy je stanovení výše mzdy za předpokladu že zaměstnanec odpracuje všechny pracovní dny.
Počet pracovních dnů v daném měsící není rozhodující. Není rozhodující ani počet dnů volna (soboty, neděle svátky) za daný měsíc.
Důležité je ustanovení § 115, zákoníku práce, které řeší náhrady za svátek:
(3) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
Dle tohoto ustanovení zaměstnanci za svátek náleží náhrada mzdy, nikoliv mzda nebo plat.
Pro výpočet průměrného výdělku se odpracovaná doba definuje:
Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Nikoliv náhrada mzdy (svátek, dovolená..)
Z výše uvedeného jednoznačně plyne, že svátek nelze do PV započítávat.
Otazkou zůstává zda u měsičních mezd poskytovat náhrady za svátek či nikoliv.
Tomuto tématu se věnujeme v kapitole Mzdy, Nepřítomnost, Svátek.
Minimální hodinový výdělek
Dle § 357 Zákoníku práce se minimálnívýdělek zvýší na úroveň minimální mzdy.
Pravděpodobný průměrný hodinový výdělek
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
Vzorec pro výpočet
Pravděpodobný výdělek = měsiční hrubá mzda / týdenní pracovní doba / koeficient (4,348)
Průměrný hodinový hrubý výdělek
Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek.
