Dovolená při mateřské dovolené
Mateřská dovolená se pro účely dovolené počítá jako odpracovaná doba.
Nárok na dovolenou
Aby ženě vznikl nárok na dovolenou, je třeba, aby splnila základní podmínku nároku na dovolenou, tedy aby v daném roce odpracovala u jednoho zaměstnavatele alespoň šedesát dní.
Pokud se má tedy miminko narodit 1. března, tuto základní podmínku žena splní (nezapomeňte, že mateřská dovolená se počítá do odpracované doby).
Délka dovolené
V případě, že zaměstnankyni vznikl nárok na dovolenou (odpracovala v kalendářním roce 60 dní) a tuto dovolenou vyčerpá před nástupem rodičovské, tak se tato dovolení nekrátí.
Podle § 223 zákoníku práce totiž není možné dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené krátit z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené.
V případě, že zaměstnankyně dovolenou nevyčerpá, tak se nárok na dovolenou krátí.
Rodičovská dovolená
Od roku 2021 se do výkonu práce počítá i 20 týdnů z rodičovské dovolené, za předpokladu, že v daném roce byl výkon práce alespoň 12 týdnů (bez rodičovské dovolené).
Čerpání dovolené
Podle zákoníku práce termín čerpání řádné dovolené určuje zaměstnavatel.
Zaměstnavatel může nařídit čerpání dovolené ještě před nástupem na mateřskou.
Nicméně maminka, které má rodit 1. března, může na mateřskou nastoupit již 1. ledna, tedy osm týdnů před porodem. A v takovém případě si dovolenou prostě vybrat nestihne.
Podmínky čerpání dovolené určuje § 217 odst 4 a odst.5 zákoníku práce.
(4) Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost.
5) Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.
Žádost o čerpání dovolené
Pokud zaměstnankyni přísluší dovolená (i z předchozího roku) při skončení mateřské dovolené a požádá zaměstnavatele o její čerpání, je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni vyhovět.
Čerpání této dovolené přitom nemá žádný vliv na poskytování rodičovského příspěvku.
Čerpání dovolené je defacto její proplacení.
Pokud zaměstnankyně nepožádá o čerpání dovolené, na niž má ještě nárok, po skončení mateřské dovolené, lze tuto dovolenou čerpat i po skončení rodičovské dovolené.
Žádost o proplacení dovolené
Zaměstnankyně nemůže žádat o proplacení dovolené. Tato možnost je pouze při skončení pracovního poměru.
Zákoník práce
§ 216
(1) Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli.
(2) Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu
a) dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu,
c) čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
d) jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2.
(3) Za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba překážek v práci uvedených v odstavci 2 pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby.
(4) Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho byl zaměstnanec takto uvolněn; tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před uvolněním i po uvolnění.
(5) Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
