Exekuce

 

Kalkulačka pro výpočet srážek ze mzdy

Kalkulačka pro výpočet srážek ze mzdy v případě exekuce je na stránkách Exekutorské komory České republiky (http://ekcr.cz/?p=kalkulacka_1).

Odkaz naleznete zde.

 

Nezabavitelné částky

Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní nezabavitelná částka.

Celková nezabavitelná částka konkrétního dlužníka, která mu nikdy nesmí být sražena, je součtem nezabavitelné částky na samotného dlužníka a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Určují ji tedy rodinné poměry dlužníka.

 

Nezabavitelnou částkou dlužníka se rozumí částka ve výši ⅔ součtu částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení.

Normativní náklady na bydlení stanovuje stát (konkrétně normativních nákladů pro 1 osobu v obci do 70 tisíc obyvatel).

 

Hrubá mzda

Do mzdy pro výpočet srážek započte plátce mzdy vyplácenou (hrubou) mzdu a podle § 299 odst. 1 OSŘ také všechny vyplácené mzdové nároky stanovené v § 109 až 121, § 140 a 222 zákoníku práce, pokud je vyplácí zaměstnanci během trvání pracovního poměru.

Jedná se např. o

• odměnu za pracovní pohotovost
• mzdu za práci přesčas
• mzdu za práci ve výškách
• mzdu za práci o svátcích a dnech volna
• mzdu za práci ve ztíženém pracovním prostředí
• náhradu za dovolenou
• všechny mzdové příplatky aj.

Čistá mzda

Plátce mzdy povinného provede výpočet čisté mzdy za každý měsíc tak, že od (hrubé) měsíční mzdy a dalších vyplácených nároků povinného odečte příslušné zákonem stanovené odvody ve výši podle sazeb a podmínek povinného příslušných za uvedený měsíc.

Těmito odvody jsou

• záloha na daň stanovená v souladu s § 38h zák. č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, pro uvedený měsíc;
• pojistné na sociální zabezpečení ve výši podle § 4 až 7 zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které podle § 1 zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti;
• pojistné na veřejné zdravotní pojištění ve výši dle zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Náhrady spojené s pracovním výkonem se do čisté mzdy nezapočítávají. Jedná se o náhrady stanovené § 151 zákoníku práce.

Těmito náhradami jsou např.:

• náhrady při tuzemských a zahraničních pracovních cestách jako cestovné, stravné, výdaje za ubytování, náhrada za cesty k návštěvě rodiny a náhrada za další nezbytné výdaje.

Do čisté mzdy započte zaměstnavatel i odstupné (§ 67 a 68 zák. práce) a náhradu mzdy při neplatné výpovědi či dohodě o skončení pracovního poměru (§ 69 až 71 zákoníku práce), pokud jsou tyto nároky vyplaceny za trvání pracovního poměru.

 

Vvyživované osoba

Jedná se o osoby, na něž se vztahuje vyživovací povinnost, vyjmenovává ustanovení § 1 odst. nařízení vlády 595/2006 Sb.

• Na manžela (manželku) povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem.

• Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.

Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

 

Postup výpočtu srážek ze mzdy

Postup výpočtu.

 

1. Stanovíme čistou mzdu

 

2 Spočítáme výši nezabavitelné částky

Sečteme následující nezabavitelné částky:

• Pro každého povinného (zaměstnance) částku ve 2/3 základní nezabavitelné částky
• Na manžela (manželku) částku ve ve výši 1/4 základní nezabavitelné částky na povinného.
• Za každé vyživované dítě částku ve ve výši 1/4 základní nezabavitelné částky na povinného

Součet nezabavitelných částek zaokrouhlíme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.

 

Příklad:

V roce 2024 činí základní nezabavitelná čátka 19.057

Rodinné poměry	Výpočet	Částka	Zaokrouhleně
bez vyživovací osoby	2/3 z 19.0057	12.704,67	12.705
s jednou vyživovací osobou (manželka nebo ditě)	12.704,67 + 1*(12.704,67/4)	15.880,84	15.881
se dvěmi vyživovacími osobami (manželka + ditě)	12.704,67 + 2*(12.704,67/4)	19.057,01	19.058

 

3. Od čisté mzdy odečteme nazabavitelnou částku

Od čisté mzdy odečteme nazabavitelnou částku a vyjde nám zůstatek čisté mzdy.

4. Úprava zůstatku čisté mzdy

Zůstatek čisté mzdy je nižší nebo rovno základní nezabavitelná částce.

Danou částku rozdělíme na třetiny. Zaokrouhlíme směrem dolů. Zaokrouhlovací rozdíl se připočte k 3. třetině.

• Jedna třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina)
• Druhá třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek a pokud takové nejsou, vyplatí se zaměstnanci
• Třetí třetina zůstane vždy zaměstnanci

Výživné má absolutní přednost před všemi ostatními

 

Příklady

 

Příklad 1 - srážka nestačí na pokrytí výživného

Exekuce je nařízena pro:

• placení měsíčního výživného 5000 Kč
• pro přednostní pohledávka na pojistném na zdravotní pojištění 7050 Kč 
• pro nepřednostní pohledávku nesplacené půjčky 100 000 Kč.

Po odečtení nezabavitelných částek zbude zaměstnanci z čisté mzdy 3.630 Kč.

Tato částka (3630 Kč) se rozdělí na 3 třetiny po 1210 Kč.

Jedna třetina 1210 Kč zůstane zaměstnanci spolu s nezabavitelnými částkami.

Výživné je přednostní pohledávkou, ale k jejímu uspokojení nestačí třetina (zbytku čisté mzdy) určená pro přednostní pohledávky, takže se výživné bude uspokojovat i z další třetiny pro nepřednostní pohledávky.

K uspokojení splátky výživného však nestačí ani 2 × 1210 Kč = 2420 Kč. Na výživném tak bude vznikat dluh.

A tím spíše musí počkat uspokojování další přednostní pohledávky, jakož i samozřejmě nepřednostní pohledávky.

 

Příklad 2 - srážka stačí na pokrytí výživného

Exekuce je nařízena pro:

• pro výživné 4500 Kč měsíčně.
• 10. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz k uspokojení přednostní pohledávky (ve výši 25 000 Kč),
• 2. kalendářního dne v témže měsíci přišel exekuční příkaz nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).

 

Zaměstnanci zbývá z čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek 9000 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 3000 Kč.

Jedna třetina čili 3000 Kč zůstane zaměstnanci spolu s nezabavitelnými částkami.

Na uspokojení výživného připadne jedna třetina zbytku čisté mzdy určená pro přednostní pohledávky 3000 Kč a dalších potřebných 1500 Kč se vezme z třetiny určené pro nepřednostní pohledávky.

V třetině pro nepřednostní pohledávky zbude 1500 Kč. A ty se použijí na úhradu dluhu z úvěru.

Nepřednostní pohledávka dostane přednost před přednostní daňovou pohledávkou, protože má lepší-dřívější pořadí.

Uspokojení přednostní pohledávky musí počkat. Při uspokojování dluhů z třetiny pro nepřednostní pohledávky už totiž nerozhoduje povaha pohledávky, ale její pořadí.

Právník Richard W. Fetter nás upozornil, že přednostní pohledávky mají prioritní povahu jen ve třetině určené pro přednostní pohledávky. Jestliže ta k jejich uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z třetiny pro nepřednostní pohledávky, a to spolu se všemi ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí. Absolutní přednost má jen výživné. A to v uvedeném případě vyčerpalo zcela třetinu pro přednostní pohledávky (a ani to nestačilo). Kdyby však nebylo exekuce pro výživné, jedna třetina (3000 Kč) by připadla na přednostní pohledávku, jedna třetina (3000 Kč) na nepřednostní pohledávky a jedna třetina by zase zůstala dlužníkovi.