Stravování pomocí stravenek

 

Výše nominální hodnoty stravenky není určena.

Zaměstnaci mohou stravenky obdržet i bezplatně.

 

DPH

Nákup ani prodej stravenek nepodléhá DPH (jedná se o ceninu).

 

Provize

Při nákupu stravenek zaměstnavatelem si zaměstnavatel nemůže nárokovat DPH z provize.

Přijaté plnění z provize zaměstnavatel nepoužije v rámci své ekonomické činnosti (t.j. dle § 72 zákona o DPH nemá právo na odpočet).

Bližší informace v Bulletinu Komory daňových poradců č.1/2015.

 

Nedaňové náklady

Zaměstnavatel klidně může zaměstnanci zaplatit i 100 % hodnoty stravenky, jen si pak 45 % z této částky nemůže odečíst jako daňově uznatelný náklad. Jinými slovy, jakákoliv částka navíc je již daňově neuznatelná.

 

Výpočet hodnoty stravenky

V roce 2020 činilo stravné při pracovní cestě 5 až 12 hodin 103 Kč.

Maximální daňově uznatelný náklad 70% =  103 * 0,7 =  72,10 Kč

Částka 72,10 je tedy příspěvek na stravenku ve výši 55%.

Hodnotu celé stravenky vypočítáme jako 72,10 / 0,55 = 131,09 Kč

A tomu nejblíže odpovídá stravenka s denní nominální hodnotou 131 Kč.

 

Účtování nákupu stravenek

Nákup stravenek:

Text	DPH	Částka	Účet	Strana
Nákup stravenek	-	1.000	213	MD
Provize	-	121	518	MD
Závazek celkem	-	1.121	321	D

 

Účtování spotřeby stravenek

Spotřeba stravenek (předání zaměstnanci):

Text	DPH	Množství	Částka	Účet	Strana
Spotřeba stravenek	-	100	1.000	213	D
Daňově uznatelný náklad	-	-	x	527	MD
Daňově neuznatelný náklad	-	-	x	528	MD
Pohledávka za zaměstnancem (srážka z mezd)	-	-	x	331	MD

 

Stravenky zpětně

Častý dotaz našich klientů se týká, zda je možné poskytovat starvenky zpětně, na základě odpracovaných směn, po skončení měsíce.

Obecně rozšířeným názorem je to, že to možné není.

My s tímto názorem ale nesouhlasíme.

 

Podívejme se na zákonou úpravu (viz. dole):

Příspěvek (stravenku) lze uplatnit, pokud je zaměstnanec v práci alespoň 3 hodiny.

Tato věta vytváří nárok na příspěvek, nehovoří o tom, že zaměstnanec je povinnen daný příspěvek v dané směně také uplatnit.

Pokud vydáme stravenky dopředu, nejsme přece povinni prokázat použití stravenky v průběhu směny. Zaměstnanci to také většinou nedělají.

Jaký je tedy rozdíl v tom, když stravenky poskytneme zpětně?

 

Zákonná úprava

Stravné řeší Zákon o daních z příjmů, §24, odst.2, písm.j odst.4:

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

 

4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v §6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin.

 

Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.

Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin.

Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu.

Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

 

§ 6 zákona o daních z příjmů

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,