Povinná registrace k DPH při překročení obratu

 

DPH (daň z přidané hodnoty) a malý podnik v ČR jsou úzce spojené s limitem obratu. Pokud podnik nepřekročí obrat 2.000.000 Kč za kalendářní rok, může se považovat za malého a nemusí se registrovat k DPH. 

Nicméně, v případě, že obrat překročí 2 536 500 Kč, stává se plátcem DPH automaticky. 

 

Od roku 2025 dochází k řadě změn. Nově se testování obratu vztahuje nejen na osoby povinné k dani usazené v tuzemsku, ale i na osoby neusazené v tuzemsku registrované v režimu pro malé podniky pro tuzemsko. Novela zavádí dvě prahové hodnoty obratu pro vznik plátcovství, a to ve výši 2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč.

Důležitou změnou je, že nově se obrat počítá na bázi kalendářního roku, tj. vždy za období od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku. To platí pro obě prahové hodnoty.

 

Pro účely § 6 ZDPH, tedy pro vznik plátcovství z titulu překročení obratu, je shodně s právní úpravou účinnou do 31. 12. 2024 i nadále rozhodující pouze obrat v tuzemsku.

 

Dojde-li tedy k překročení obratu ve výši 2 000 000 Kč, osoba povinná k dani se stává plátcem ze zákona.

Od roku 2025 se však stane plátcem z titulu překročení obratu ve výši 2 000 000 Kč až od 1. 1. následujícího kalendářního roku (tedy nikoliv už od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, jako tomu bylo podle právní
úpravy účinné do 31. 12. 2024).

 

Přihláška k registraci musí být podána do 10 pracovních dnů od dne překročení obratu.

Ve včas podané přihlášce k registraci může osoba povinná k dani správci daně oznámit, že se chce stát plátcem již dnem následujícím po dni překročení obratu.

Pokud tak neučiní nebo přihlášku k registrace nepodá včas, stává se plátcem daně od 1. 1. následujícího kalendářního roku.

 

To však platí pouze do okamžiku překročení druhé prahové hodnoty obratu ve výši 2 536 500 Kč.

Jakmile totiž obrat v tuzemsku v tomtéž kalendářním roce překročí prahovou hodnotu 2 536 500 Kč, osoba povinná k dani se stává plátcem již dnem následujícím pro překročení této prahové hodnoty. V takovém případě musí osoba povinná k dani opět podat
přihlášku k registraci, rovněž ve lhůtě 10 pracovních dní od dne překročení druhé prahové hodnoty obratu.

Povinnost podat přihlášku k registraci tedy existuje i v případě, že již byla podána přihláška k registraci z důvodu překročení první prahové hodnoty obratu 2 000 000 Kč.
Změny v oblasti vzniku plátcovství, registrace a zrušení registrace plátce a registračního řízení budou jako celek podrobněji shrnuty v samostatné informaci publikované na internetových stránkách finanční správy pod názvem Informace ke změnám v registračním řízení v oblasti DPH od 1. 1. 2025.

 

Co se počítá do obratu

Do obratu počítáme veškeré úplaty, které nám náleží za dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku.

Rozhodné je datum zdanitelného plnění, t.j. datum dodání zboží nebo služeb, nikoliv přijatá platba.

 

Podle ustanovení § 4a odst. 1 zákona o DPH se obratem rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

1. zdanitelné plnění,
2. plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
3. plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně
4. Do obratu se nezahrnuje prodej dlouhodobého majetku (pokud není součást obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani).

 

Výnosy (příjmy) které se počítají do obratu:

• prodej zboží v tuzemsku
• prodej služeb v tuzemsku
• pronájem nemovitostí (je jedno, zda dle § 7 nebo dle § 9 zákona o daních z příjmů) v tuzemsku
•  výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56 zákona, které nejsou příležitostnou činností osoby povinné k dani
  
  

V případě obchodu s použitým zbožím, započítáváme do obratu nejen přirážku, ale celou úplatu.

V případě zprostředkovatelské provize zahrnujeme do obratu pouze provizi.

 

Výnosy (příjmy) které se do obratu nepočítají:

• výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který je obchodním majetkem
• pokuty a penále
• kauce

 

Zálohy

Do obratu se nezahrnují zálohy. Přijatá záloha není úplatou za uskutečněné plnění, ale pouze platba předem na budoucí zdanitelné plnění.

Ze záloh se odvádí sice DPH, ale DPH se odvádí dle data přijetí platby, nikoliv dle data zdanitelného plnění (to ještě samozřejmě nenastalo).

 

Pronájem nemovitostí

Pokud se jedná o fyzickou osobu, tak se do  obratu počítá také příjem z pronájmu nemovitostí. Přitom je jedno, zda pronájem fyzická osoba uskutčňuje jako OSVČ (§7 zákona o daních z příjmů) nebo jako "soukromá", nepodnikající osoba (§9 zákona o daních z příjmů).

 

Legislativa

§ 4a zákona o DPH

Obrat

(1) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za

a) zdanitelné plnění,

b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo

c) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

(2) Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.