Nájem movitých věcí (mimo dopravních prostředků)
Klíčová zůstává povaha pronajaté věci. Musí se jednat o movitou věc a pronajímaná movitá věc není dopravním prostředkem.
Místo plnění se určí dle obecného pravidla (§ 9 zákona o DPH).
To znamená, že není rozhodující, kde (v jakém státě) je movitá věc pro potřeby nájemní smlouvy mezi pronajímatelem a nájemcem předána či kde je dokonce pronajatá věc po dobu nájemního vztahu umístěna nebo využívána.
Pronajimatel pronajímanou věc odepisuje dle § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví: vlastní majetek ... odpisuje účetní jednotka, která jej úplatně ... poskytuje jiné osobě k užívání zejména na základě smlouvy o nájmu.
Příklad 1
Tuzemský plátce si pronajme na dobu jednoho měsíce lékařský přístroj od rakouské firmy.
Rakouský plátce vystaví fakturu bez DPH s odkazem, že povinnost přiznat daň je u příjemce plnění.
Českému nájemci lékařského přístroje na základě přijatého dokladu vyvstává povinnost přiznat daň v tuzemsku a případně si i nárokovat odpočet DPH, pokud bude plnění použito pro zdanitelné plnění..
Příklad 2
Pokud by ovšem ten samý měřicí přístroj byl rakouskou firmou půjčen nějaké osobě nepovinné k dani v tuzemsku, tak by nájemné s ohledem na princip základního pravidla u služeb muselo obsahovat rakouskou daň na výstupu, neboť místo uskutečnění zdanitelného plnění je tam, kde má osoba poskytující službu svoje sídlo.
