Přechod z daňové evidence na účetnictví
Povinnost vedení účetnictví pro některé fyzické osoby - podnikatele plyne ze zákona o účetnictví. Mimo jiné jde o fyzické osoby, které překročily stanovený obrat.
Základním ustanovením pro přechod z daňové evidence na vedení účetnictví je v paragrafu 5 odst. 8 zákona o daních z příjmů, který ukládá poplatníkům postupovat v takovém případě podle přílohy č. 3.
Příloha č. 3 potom vymezuje úpravy základu daně při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví.
Tyto úpravy se zahrnou vždy do zdaňovacího období, ve kterém je vedení účetnictví zahájeno, tj. provádějí se jakoby k 1. dni zdaňovacího období, v němž je zahájeno vedení účetnictví.
Úpravy základu daně spočívají v jeho zvýšení o hodnotu vymezených položek majetku a v jeho snížení o hodnotu vymezených položek závazků.
Základ daně se zvyšuje o hodnotu:
- zásob,
- cenin,
- poskytnutých záloh (s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku),
- pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.
Základ daně se snižuje o hodnotu:
- přijatých záloh,
- závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Hodnota pohledávek a závazků
Hodnotou pohledávek a závazků se u osob, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty, rozumí jejich celá jmenovitá hodnota, pořizovací cena.
U plátců DPH se pro účely přílohy č. 3 rozumí hodnotou závazku hodnota bez daně z přidané hodnoty, pokud byl uplatněn odpočet daně, a hodnotou pohledávky se rozumí její hodnota bez DPH, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.
V souvislosti s novým zákonem o dani z přidané hodnoty může nastat situace, kdy poplatník např. poskytl zálohu a na základě daňového dokladu od příjemce zálohy si uplatnil nárok na odpočet daně. Ačkoliv zákon o daních z příjmů v příloze č. 3 tuto situaci výslovně neřeší, neboť s touto variantou v době přijetí této úpravy nemohl počítat, měl by být základ daně i v tomto případě upraven pouze o zálohu v hodnotě bez DPH. Stejně by měl postupovat poplatník při přechodu na vedení účetnictví i v případě přijetí zálohy, ze které odvedl DPH na výstupu, a tedy splnil svou daňovou povinnost.
V jakém roce upravit základ daně
Pro zvýšení a snížení základu daně platí odlišná pravidla.
Zvýšení základu daně
Rozložení daňového dopadu skýtá ustanovení § 23 odst. 14 Zákona o daních z příjmů.
Hodnotu zásob a hodnotu pohledávek je možné zahrnout do základu daně:
- jednorázově v období zahájení vedení účetnictví, nebo
- postupně po následujících devět zdaňovacích období počínaje obdobím zahájení vedení účetnictví.
Pokud se poplatník rozhodne pro postupné zahrnování hodnoty pohledávek a zásob do základu daně, nemusí se jednat o stejně velké hodnoty ani pohledávek ani zásob v každém období, základ daně je upraven o výši částek dle rozhodnutí poplatníka.
Snížení základu daně
Základ daně musíme snížit o hodnotu závazků v prvním roce, kdy vedeme účetnictví.
Pro závazky totiž nemůžeme uplatnit § 23 odst. 14 Zákona o daních z příjmů.
Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob
Příloha č. 3 k zákonu č. 586/1992 Sb.
Při přechodu z daňové evidence na účtování v soustavě podvojného účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely tohoto zákona tento:
1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.
2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
3. Obdobně se postupuje při přechodu z evidence příjmů a výdajů na vedení účetnictví na straně poplatníků s příjmy z nájmu podle § 9.
Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou dluhu hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, nezvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y).
Zákon o daních z příjmů, § 23, odst. 14
(14) Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví.
Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li vedení účetnictví, nebo vloží-li pohledávky nebo zásoby do obchodní korporace, anebo změní-li způsob uplatňování výdajů podle § 24 na uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7 před uplynutím doby zahrnování zásob a pohledávek do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účetnictví, nebo ve kterém vložil pohledávky nebo zásoby do obchodní korporace anebo ve kterém uplatňoval výdaje podle § 24 před změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7, základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu daně.
Zákon o daních z příjmů, § 5, odst. 8
(8) Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.