Zálohy na daň z příjmů
Dle § 38a zákona o daních z příjmů musí polatník, jehož vypočtená daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, platit zálohy na daň z příjmů právnických osob.
Při daňové povinnost od 30.000 do 150.000 Kč je záloha ve výši 1/2 poslední známe daňové povinnosti.
Splatnost záloh:
- 1. záloha splatná do 15. prosince
- 2. záloha splatná do 15. června následujícího roku
Při daňové povinnost nad 150.000 Kč je záloha ve výši 1/4 poslední známe daňové povinnosti.
Splatnost záloh:
- 1. záloha splatná do 15. září
- 2. záloha splatná do 15. prosince
- 3. záloha splatná do 15. března následujícího roku
- 4. záloha splatná do 15. června následujícího roku
Vyúčtování záloh
Při podání daňového přiznání můžeme uplatnit pouze zaplacené zálohy, které měly splatnost v roce, za které podáváme daňové přiznání.
Pokud tedy máme zaplacenou zálohu s termínem platby v březnu roku 2021 a podáváme přiznání za rok 2020, tak tuto zálohu nemůžeme použít. Tuto zálohu vyúčtujeme až v přiznání za rok 2021.
Pozdě zaplacená záloha
Jak je to se zálohou, která byla splatná do 31.prosince daného roku, ale byla uhrazena později, např. v lednu?
Dle § 38a odst.1 zákona o daních z příjmů se na daňovou povinnost započtou všechny zálohy zaplacené do dne podání přiznání.
Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.
Úroky z prodlení
Na základě § 252 daňového řádu je poplatník v prodlení, jestliže neuhradí splatnou daň nebo daňovou zálohu nejpozději v den její splatnosti.
Bližší informace naleznete zde.
Žádost o stanovení záloh jinak
Na základě § 147 daňového řádu lze požádat o stanovení záloh jinak.
Vždy ale musí být zdůvodnění proč žádáte.
Žádost se musí podat před splatností dané zálohy.
Žádost lze napsat na jednu zálohu nebo na všechny zálohy.
Daňový řád, § 147
(1) Daň lze zajistit prostřednictvím placení záloh, jestliže daň není ještě známa a neuplynul-li den její splatnosti. Povinnost platit daň prostřednictvím záloh stanoví zákon.
(2) Daňový subjekt je povinen platit zálohy na daň ve výši a lhůtách stanovených zákonem nebo rozhodnutím správce daně.
(3) Po skončení zdaňovacího období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, popřípadě vyúčtování, se uhrazené zálohy na daň započítávají na úhradu splatné daně.
(4) Závisí-li změna periodicity nebo výše záloh na poslední známé dani, účinnost změny poslední známé daně nastává následující měsíc po právní moci rozhodnutí o stanovení daně.
(5) V odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období.
(6) Daňovému subjektu, kterému nově vznikne povinnost platit daň, pro kterou zákon stanoví zálohy, správce daně stanoví na základě jeho žádosti, nebo z moci úřední zálohy s přihlédnutím k očekávané daňové povinnosti; jde-li o daňový subjekt, kterému současně vznikne registrační povinnost, uvede údaje potřebné pro stanovení této zálohy při registraci.