Výpočet daně a daňového zvýhodnění

 

Žádost o roční zúčtování daně je třeba podepsat v účtárně do 15. února a do tohoto termínu je také nutné dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách.

Případné daňové přeplatky na dani  z ročního zúčtování daně vyplatí zaměstnavatel nejpozději se mzdou za březen.

Zaměstnanec má právo žádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ale není to jeho povinnost. V případě, že zaměstnanec nemá povinnost podle zákona o daních z příjmů podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, splňuje podmínky pro provedení ročního zúčtování a pokud o roční zúčtování svého zaměstnavatele nepožádá, považuje se jeho celoroční povinnost za splněnou sraženými zálohami na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti z příjmů vyplácených zaměstnavatelem nebo postupně více zaměstnavateli v průběhu kalendářního roku.

Zaměstnavatel má povinnost provést roční zúčtování, pokud o něj zaměstnanec v termínu požádá a předloží potřebné doklady.

 

Kdy nelze provést roční zúčtování

Případy, kdy zaměstnanec nemůže žádat u zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování a je povinen zdanit své celoroční příjmy podáním přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jsou:

 

Souběh zaměstnání

Zaměstnanec pracuje pro jednoho zaměstnavatele na plný úvazek, a navíc třeba jeden den v roce pracoval současně pro jiného zaměstnavatele.

Přitom nezáleží na typu smlouvy (dohoda o provedení práce....). 

Dle § 38ch, odst.1 Zákona o daních příjmů: Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně.... Tato věta vylučuje jakýkoliv souběh zaměstnání, protože postupně není současně.

 

Nepodepsal prohlášení

V případě, že zaměstnanec nepodepsal prohášení, nelze výpočet daně provést.

Dle § 38ch, odst.1 Zákona o daních příjmů: ......a učinil u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat o provedení ročního zúčtování .......

 

Srážková daň

V případě, že měl zaměstnanec příjmy podléhající srážkové dani. Typicky se jedná o dohody o provedení práce. Je přitom jedno, zda je dohóda uzavřena se stejným nebo jiným zaměstnavatelem.

 

Doplatky mezd

Zaměstnanci, jimž byly mzdy zúčtovány v minulých letech, ale vyplaceny v čistém až v následujících letech (až po 31. lednu po uplynutí daného roku). Například zaměstnavatel vyplatil mzdy za prosinec až 2.února následujícího roku.

 

Příjem z pronájmu

Zaměstnanec pracuje celý rok pro jednoho zaměstnavatele, ale navíc pronajímá úplatně ještě byt, garáž, pole, les....

 

Podnikání při zaměstnání

Při souběhu hlavního pracovního poměru a výkonu samostatně výdělečné činnosti.

 

Nadlimitní příjem

Zaměstnanec, jehož hrubá mzda za celý rok přesahuje hranici, kdy dochází ke zvýšené sazbě daně 23%

 

Ostatní zdanitelné příjmy

Zaměstnanec má příležitostné příjmy vyšší než 30 000 Kč za zdaňovací období. Jedná se například o příjmy z prodeje nemovitosti, u niž nebyl splněn časový test, příležitostný prodej přebytků ze zahrádky, příležitostný prodej movitých věcí, např. starého nábytku

 

Zrušení životního pojištění před datem dožití smlouvy

Pokud zaměstnanec předčasně zrušil životní pojištění.

 

Legislativa

§ 38ch zákon o daních z příjmů

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění

(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a učinil u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani.

(2) Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce daně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.

(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Plátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede, pokud poplatník tyto doklady nepředloží plátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.

(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9.

(5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.