Manka škody a opravy

 

Škodou rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních a subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen (zákon o daních z příjmů, § 25, odst. 2)

 

Mankem se rozumí inventarizacní rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než stav účetní.

 

Daňová uznatelnost

Daňově uznatelné jsou následující škody a manka:

• škody vzniklé v důsledku živelních pohrom
• škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem
• manka a škody do výše náhrad (pojišťovna, hmotná odpovědnost zaměstnance..)
• za škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob
• za škody se nepovažují ztratné v maloobchodním prodeji (do výše normy)

 

Legislativa

Zákon o daních z příjmů, v § 24, odst.2 písmeno i) definuje, které škody jsou daňově uznatelné:

l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,

 

Zákon o daních z příjmů, v § 25, písmeno n) stanoví, že manka a škody přesahující náhradu nejsou daňově uznatelné (s vyjímkou škody uvedené v § 25, odst 2.

n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

(2) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních a subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.

 

DPH

Dodanit DPH manko nebo škodu není nutno v těchto případech: 

• krádež zásob (Evropská judikatura ještě požaduje prokázání, že zboží nebylo následně uvedeno na trh)
• zničení zboží včetně zničení živelnou pohromou
• pokud je manko dáno zaměstnanci s hmotnou odpovědností k náhradě, nejde o zdanitelné plnění, ale o náhradu škody
• technologické úbytky do výše normy
• ztratné při maloobchodním prodeji do výši normy

Způsob prokázání vzniku manka nebo škody je vždy na poplatnkovi.

 

Legislativa po 1.4.2017

Důvodová zpráva říká: „Jsou-li případy zničení, ztráty nebo odcizení obchodního majetku plátcem řádně doloženy, původně uplatněný nárok na odpočet daně zůstává zachován.“ Znamená to, že plátce nemá povinnost vrátit odpočet zejména v případech krádeží potvrzených policií nebo zničení v důsledku různých havárií potvrzených pojišťovnou.

 

Legislativa

V zákoně o DPH žádné ustanovená týkající se manka a škody není.

Obecně se tedy vychází z § 72 zákona o DPH, kde se uvádí, že plátce má nárok na odpočet, pokud přijatá plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti.

 

Za dodání zboží (a tím pádem i zdanitelné plnění) se považuje použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností (viz § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH).

Základem daně se určí dle § 36 odst. 6 písmeno a):

• pořizovací cena zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,
• a nelze-li takovou cenu určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží k tomuto dni.

Většinou není možno zjistit pořizovací cenu zboží, takže se jako základ daně vezme průměrná cena zásob ke dni zjištění manka.

 

Doměřená a odvedená DPh z mank a škod je nedaňovým nákladem, protože je DPH odváděno jen z nákladů, které jsou daňově neuznatelné.

 

Odpovědnost zaměstnance za škodu

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Zaměstnavatel může nárokovat škodu po zaměstnanci do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, a tímto mu vzniká pohledávka za zaměstnancem (viz § 250 zákoníků práce)

Pokud ovšem je škoda způsobena zaměstnancem úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek, výše uvedené omezení neplatí a zaměstnavateli tedy vzniká pohledávka vůči zaměstnanci ze způsobené škody v plné výši.