Cizí měna
Účetní jednotka přepočítá kurzem cizí měnu. Kurz může být:
- denní – aktuální kurz, který vyhlašuje ČNB (použije se kurz vyhlášený ke dni uskutečnění účetního případu nebo kurz vyhlášený k předcházejícímu dni)
- pevný – platí po určité období (po celé účetní období, půlroku, čtvrt roku, měsíc). Účetní jednotka může během tohoto období pevný kurz změnit. Při vyhlášení devalvace nebo revalvace české měny musí být změněn vždy.
Účetní jednotka ve své vnitropodnikové směrnici stanoví, jakým kurzem bude přepočítávat jednotlivé účetní operace (např. pořízení majetku ze zahraničí bude přepočítáváno denním kurzem, valutová pokladna pevným kurzem).
Ke kurzovým rozdílům dochází v důsledku nesouladu kurzů mezi obdobími, se kterými souvisí jednotlivé účetní případy (např. v době přijetí faktury za pořízení majetku ze zahraničí je jiný kurz než v době zaplacení faktury).
Pevný kurz, kterým se podle zákona o účetnictví rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu (např. měsíc, čtvrtletí, rok).
Výhodou je, že účetní jednotka nemusí kurz každý den aktualizovat a po vymezené období přepočítává měnu stejným kurzem.
Při používání pevného kurzu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby.
Viz zákon o účetnictví § 24d, odst.4.
V případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurz změněn vždy.
Pevný kurz nelze použít pro přepočet majetku a závazků k rozvahovému dni. Zde se musí použít kurz ČNB k poslednímu dni daného roku.
Nákup cizí měny
V případě nákupu cizí měny, např. v bance nebo ve směnárně, lze při přepočtu na českou měnu použít kurz, za který byla cizí měna nakoupena. Výhodou tohoto přepočtu je, že nevznikají kurzové rozdíly. Viz zákon o účetnictví, § 24d, odst. 6.
Při poskytnutí půjčky v Kč, která byla připsána např. na EUR účet, doporučujeme použít kurz dané komerční banky.
Jedná se de facto o nákup měny a nevzniknou nám kurzové rozdíly, protože půjčku budeme vracet zase v Kč.
Kurzové rozdíly vznikají při (ČÚS č. 006, bod 2.2.):
- a) splnění peněžitého dluhu úhrada závazku a inkaso pohledávky,
- b) postoupení pohledávky a vklad pohledávky,
- c) převzetí dluhu u původního dlužníka,
- d) vzájemné započtení pohledávek,
- e) úhrada úvěru nebo zápůjčky půjčky novým úvěrem nebo zápůjčkou půjčkou,
- f) převod záloh a závdavků na úhradu pohledávek a dluhů závazků.
Kurzové rozdíly nevznikají při (ČÚS 006, bod 2.3.):
- při oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude plnit dlužník jiný,
- při dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků, s výjimkou změny na CZK,
- při splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev.
Český účetní standard pro podnikatele č. 006
Kursové rozdíly
1. Cíl
Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“) základní postupy účtování kursových rozdílů za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami.
2. Obsahové vymezení
2.1. Základní ustanovení pro zjišťování kursových rozdílů jsou obsažena v zákoně, zejména v § 24 odst. 6 až 9 a 7, a v § 60 vyhlášky; okamžik ocenění podle § 24 odst. 6 písm. a) zákona je okamžik uskutečnění účetního případu a okamžik ocenění podle § 24 odst. 6 písm. b) zákona je ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje.
2.2.U kursových rozdílů, které vznikají v průběhu účetního období při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona, se uskutečněním účetního případu rozumí zejména
- a) splnění peněžitého dluhu úhrada závazku a inkaso pohledávky,
- b) postoupení pohledávky a vklad pohledávky,
- c) převzetí dluhu u původního dlužníka,
- d) vzájemné započtení pohledávek,
- e) úhrada úvěru nebo zápůjčky půjčky novým úvěrem nebo zápůjčkou půjčkou,
- f) převod záloh a závdavků na úhradu pohledávek a dluhů závazků.
2.3.Kursové rozdíly nevznikají při
- a) oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude plnit dlužník jiný,
- b) dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků s výjimkou změny na Kč,
- c) splácení peněžitých vkladů do obchodních korporací společností a družstev.
3. Postup účtování
3.1. Základní pravidla účtování kursových rozdílů stanoví § 60 vyhlášky.
3.2. O kursových rozdílech při ocenění majetku a závazků se účtuje podle povahy:
- a) pokud vznikne kursový zisk, pak je o něm účtováno na vrub příslušného účtu majetku nebo závazku se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 66 – Finanční výnosy, nebo
- b) pokud vznikne kursová ztráta, pak je o ní účtováno na vrub příslušného účtu účtové skupiny 56 – Finanční náklady se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu majetku nebo závazku.
Vyhláška č. 500/2002 Sb.
§ 60 - Metoda kursových rozdílů
(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub účtu finančních nákladů nebo ve prospěch účtu finančních výnosů.
(2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
(3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.
(4) Kursové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně a o nichž není dosud účtováno, se účtují, nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41. Na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kursové rozdíly v okamžiku zaúčtování příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou. Aktiva a závazky podle věty první musí splňovat podmínky platné pro zajišťovací derivát; přestanou-li splňovat uvedené podmínky, postupuje účetní jednotka od tohoto okamžiku podle odstavců 1 až 3.
Zákon o účetnictví
§ 24d - Kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví
(1) Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.
(2) Není-li kurz k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za obecný kurz se považuje také
- a) kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný, není-li měnou účetnictví euro nebo americký dolar, na měnu účetnictví kurzem uvedeným v odstavci 1 pro den přepočtu, nebo
- b) kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.
(3) Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.
(4) Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz uvedený v odstavci 1 vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni,
- a) ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,
- b) pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo
- c) od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.
(5) Obecný kurz uvedený v odstavci 2 písm. b) a pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která
a) k výkonu činnosti potřebuje podle jiných právních předpisů
- 1. bankovní licenci,
- 2. povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry,
- 3. povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,
- 4. povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,
- 5. povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení působit jako družstevní záložna,
- 6. povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
b) je Českou národní bankou,
c) je Českou kanceláří pojistitelů, nebo
d) je zdravotní pojišťovnou.
(6) V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku podle § 24 odst. 2 písm. a) proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje.
