Placený svátek

Placené svátky jsou určeny především pro zaměstnance, kteří jsou placeni hodinovou nebo úkolovou mzdou.

Pokud připadne státní svátek na jejich pracovní den a nejsou v práci, zaměstnavatel jim musí svátek proplatit jako překážku v práci.

U zaměstnanců s měsíční mzdou se tato mzda v praxi zpravidla nekrátí, i když je možné i poskytování náhrady mzdy.

Náhrada mzdy za svátek

Zákoník práce, § 115:

(3) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Měsíční mzda a náhrada za svátek

Často dostáváme otázku zda u měsičních mezd poskytovat náhrady za svátek.

Výkladů je mnoho, ale podle našeho názoru je věc poměrně jednoznačná.

Podstatou měsíční mzdy je stanovení výše mzdy za předpokladu že zaměstnanec odpracuje všechny pracovní dny.

Počet pracovních dnů v daném měsící není rozhodující. Není rozhodující ani počet dnů volna (soboty, neděle svátky) za daný měsíc.

Dle § 115 odst.3, zákoníku práce, náhrada za svátek náleží zaměstnanci v případě že mu ušla mzda.

Klíčová otázka: Kdyby svátek nebyl a zaměstnanec v ten den pracoval, dostal by stejnou mzdu?

Odpověď: Ano.

Díky této otázce je zřejmé, že zaměstnanci v důsledku svátku žádná mzda neušla a zaměstnanec nemá právní nárok na náhradu svátku.

Někdo argumentuje tím, že v některých případech by zaměstnanec v případě poskytnutí náhrady mohl dosáhnout vyšší mzdy (pokud má vyšší PV).

Díky této skutečnosti "zpětně" argumentuje že mu vlastně mzda ušla. Toto má ale logickou chybu v tom, že nelze počítat výši náhrad v okamžiku kdy na něj není právní nárok.

Navíc mu neušla mzda (náhrada mzdy není mzda), ale jedná se pouze o fakt, že výše náhrady by byla vyšší než mzda.