Čerpání dovolené

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Zákoník práce, §217 a 218

Dobu čerpání dovolené je povinen určit zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při jeho určení rozvrhu je zaměstnavatel povinen dodržovat řadu pravidel:

rozvrh čerpání dovolené musí určit vyčerpání dovolené zaměstnancům do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Nemůže -li být dovolená vyčerpána, musí být určena tak, aby byla vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku.

neurčí-li zaměstnavatel dovolenou do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má zaměstnanec právo určit si čerpání dovolené sám

nebude-li moci být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu mateřské či rodičovské dovolené, zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci

při poskytnutí dovolené v částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou na jiné délce čerpané dovolené,

při sestavování rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance (péče o děti v období jejich prázdnin, rodinná dovolená, léčení v lázních apod.),

v rozvrhu čerpání dovolené lze určit v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců hromadné čerpání dovolené, tzv. celozávodní dovolenou, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů. Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny v kalendářním roce. Nelze tak např. dohodnout hromadné čerpání dovolené v letních měsících po dobu 2 týdnů a v období mezi vánočními svátky a Novým rokem po dobu 1 týdne. Určení hromadného čerpání dovolené z jiných než provozních důvodů není možné.

V některých případech je však zaměstnavatel ve svém oprávnění určit čerpání dovolené omezen (§ 217 odst. 4 ). Je tomu tak v případech, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu a kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit zaměstnanci čerpání dovolené jen na jeho žádost.

Zákoník práce obsahuje i výjimku, kdy dobu čerpání dovolené neurčuje zaměstnavatel, ale sám zaměstnanec (§ 217 odst. 5). Je tomu tak v případě zaměstnankyně, která požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené a zaměstnanec tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Zaměstnavatel je povinen takové žádosti vyhovět a dovolenou poskytnout.

Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené i když dosud nesplnil podmínky pro vznik nároku na ni, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. Pokud tuto podmínku zaměstnanec nesplní, je povinen zaměstnavateli vrátit odpovídající část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou.

V případě, že zaměstnavatel změnil zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené, nebo že ho odvolal z dovolené, je povinen mu uhradit veškeré náklady, které zaměstnanci v této souvislosti vznikly.

Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.

Minimální délka dovolené

Dokonce je možné se souhlasem zaměstnance výjimečně určit čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny. Minimálně se ale musí jednat o její polovinu (nejde-li o zbývající část dovolené např. při skončení pracovního poměru nebo koncem kalendářního roku), která je kratší než polovina směny. A to dle § 218, odst.6 zákoníku práce. Neznamená to však, že dovolená může být nyní čerpána v libovolných částech.

Přerušení dovolené

Dovolená se zaměstnanci přerušuje

z důvodu nástupu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení v ozbrojených silách,
jestliže ošetřuje nemocného člena rodiny (záleží však na zaměstnanci, jestli požádá přímo zaměstnavatele, aby mu určil dovolenou na dobu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení v ozbrojených silách nebo na dobu ošetřování nemocného člena rodiny),
jestliže je uznán dočasně práce neschopným,
zaměstnankyni z důvodu nástupu mateřské a rodičovské dovolené,
zaměstnanci z důvodu nástupu rodičovské dovolené.

Do dovolené se rovněž nezapočítává svátek, který v době dovolené připadne zaměstnanci na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem. Na dobu dovolené není možno rovněž nařídit vybírání náhradního volna za práci přesčas nebo za práci ve svátek.