Náhrada škody

V případě, že způsobíme cizímu objektu nějakou újmu, je případná náhrada škody daňovým nákladem.

Náhrada škody je daňovým nákladem, a to nejen proto, že škoda nebyla způsobena na vlastním majetku a tento nebyl v jejím důsledku vyřazen, ale i s ohledem na ustanovení § 24 odst. 2 písm. p) ZDP, podle kterého jsou daňovými výdaji i výdaje, k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštního zákona.

V tomto případě se jedná o obchodní zákoník (konkrétně o ustanovení § 373 až 386), podle kterých je ten, kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, povinen uhradit škodu druhé straně.

Příklad účtování:

Firma způsobila svým jednáním škodu klientovi ve výši 10.000,- kč.

Klient ji poslal fakturu.

Náhrada od pojišťovny:

Firma je pojištěná pro škody způsobené třetím osobám.

Protože má spoluúčast, tak pojišťovna vyplatí poue 8.500,-  Kč.