Fakturace mezi manželi
Dotaz:
Manželka poplatníka vyjme osobní vozidlo zakoupené "na firmu" ze svého obchodního majetku, odvede DPH z ceny obvyklé na trhu a
bezprostředně toto vozidlo vloží manžel (taky plátce DPH) do svého obchodního majetku.
Vyfakturovat si ho nemůžou, nemají zúžené SJM, a jiný způsob nevím, jestli je možný.
Daňový doklad při převodu
První variantou je vystavit daňový doklad při převodu automobilu. Nejednalo by se o fakturu, tj. bez závazku k platbě.
Text něco jako: převádím auto v ceně: XXX, Základ DPH: YYY, daň: ZZZ
Na základě tohoto dokladu lze DPH jednoznačně nárokovat (pokud obsahuje všechny daňové záležitosti).
Jak v daňové evidenci toto bezplatné pořízení zaúčtuji?
§ 7b - Daňová evidence, zákona o daních z příjmů:
(3) Pro ocenění majetku a závazků v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5.
§ 29 zákona o daních z příjmů:
e) při nabytí majetku bezúplatně cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 10 písm. a), pokud u poplatníků uvedených v § 2 neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se u poplatníků uvedených v § 2 vstupní cenou cena podle písmene d),
Manžel nabyl majetek bezúplatně, takže jako ocenění bych použil vyřazovací cenu majetku (nedělal bych posudek).
Standardní faktura
Druhou variantou je vystavení standardní faktury.
Je pravda, že současné právní předpisy fakturaci mezi manželi nijak nezakazují. Fakturace mezi nimi je možná, pokud jeden z nich nebo oba dva podnikají. V případě fakturace mezi manželi, kteří nemají zúženo SJM, však nastává prostor pro interpretaci správce daně.
Na jedné straně je fakt, že jeden z manželů by v takovém případě proplácel faktury ze společného majetku.
Na druhou stranu, dle mínění Nejvyššího správního soudu je nutné posuzovat jednotlivé případy a paušalizace je v tomto směru neopodstatněná. Ze závěrů Nejvyššího správního soudu naopak vyplývá, že tím podstatným faktorem pro daňové řízení je schopnost uspokojivě prokázat obchodní vztah. Musí být jasně patrné, že jde o reálný obchodní vztah potvrzený příslušnou podnikatelskou činností.
