Způsoby plnění povinného podílu zaměstnávání OZP
Zaměstnavatelé mohou plnit povinný podíl některým ze způsobů uvedených v § 81 odst. 2 zákona o zaměstnanosti nebo jejich vzájemnou kombinací:
- zaměstnáváním OZP v pracovním poměru
- odebíráním výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek
- odvodem do státního rozpočtu
1. Zaměstnávání OZP v pracovním poměru
1.1. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou OZP, se zjišťuje stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (viz část druhá této normativní instrukce). Každého zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením, si zaměstnavatel pro tento účel započítává třikrát.
1.2. Trojnásobek průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, se sečte s průměrným ročním přepočteným počtem ostatních zaměstnanců, kteří jsou OZP, a výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením, které zaměstnavatel ve sledovaném roce zaměstnával. Výpočet se provede na dvě platná desetinná místa.
2. Odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek
2.1. Odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek je pro účely plnění povinného podílu možno realizovat jen od subjektů uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, tj. od subjektů zaměstnávajících v průměrném ročním přepočteném počtu více než 50 % OZP nebo od osob samostatně výdělečně činných, které jsou OZP a nezaměstnávají žádné zaměstnance (dále jen „dodavatel“).
2.2. Přepočet odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek se provede podle § 18 vyhlášky tak, že se cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek (vše bez DPH) vydělí sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. - 3. čtvrtletí daného kalendářního roku. Výsledná částka se rovná počtu OZP, které je možno započítat do plnění povinného podílu.
Cenu nezaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek lze započítat pouze tehdy, pokud byly odebrány ve sledovaném roce a byly zaplaceny nejdéle do 15. 2. následujícího roku (resp. nejpozději do podání oznámení o plnění povinného podílu). V případě placení ve splátkách se započítají částky skutečně zaplacené v každém kalendářním roce nebo nejpozději do 15. 2. následujícího roku (resp. nejpozději do podání oznámení o plnění povinného podílu).
2.3. Výpočty se provádí na dvě platná desetinná místa.
2.4. Limit uvedený v ustanovení § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti
(použije se poprvé při plnění povinného podílu za rok 2012)
2.4.1. Limit stanoví, v jakém objemu může dodavatel v daném roce poskytnout výrobky či služby celkem všem odběratelům. Jedná se o 36násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.
O poskytnutém plnění je dodavatel podle § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti povinen vést evidenci obsahující identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH.
Příklad: Pokud měl dodavatel v roce 2011 v průměrném ročním přepočteném počtu 1 OZP a 1 osobu s těžším zdravotním postižením, potom může pro účely plnění povinného podílu všem odběratelům v roce 2012 dodat výrobky či služby ve výši 1 708 272 Kč (tj. 23 726 Kč x 36 x 2). Dodávky nad výše uvedený limit si odběratelé do plnění povinného podílu započítat nemohou.
2.4.2. Jak je patrné z uvedeného příkladu, pro účely uvedeného limitu se při zjišťování průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou OZP, nezapočítávají osoby s těžším zdravotním postižením třikrát. Dle § 17 vyhlášky se trojnásobek v případě osob s těžším zdravotním postižením uplatní pouze v rámci plnění povinného podílu formou zaměstnávání OZP v pracovním poměru.
2.4.3. Limit se vztahuje k přepočtenému počtu zaměstnanců se zdravotním postižením v předchozím kalendářním roce. To znamená, že pokud dodavatel zahájil činnost ve sledovaném kalendářním roce, nemůže v tomto roce poskytovat výrobky nebo služby nebo zadávat zakázky pro účely plnění povinného podílu.
2.5. Limit uvedený v ustanovení § 18 odst. 2 a 3 vyhlášky
2.5.1. Limit určuje počet OZP, které si může odběratel započítat odběrem výrobků či služeb od jednoho dodavatele. Počet osob, který si může odběratel započítat, nesmí být vyšší, než skutečný počet zaměstnanců dodavatele. Pro tento účel dodavatel potvrzuje čtvrtletní přepočtené počty OZP za kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění. Odběratel si tak může započítat pouze počet OZP, který je za jednotlivá čtvrtletí potvrzen dodavatelem jako nejvyšší.
Příklad
Zaměstnavatel odebíral ve 2. a 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku od jednoho dodavatele výrobky a po vydělení zaplacené ceny (bez DPH) sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí tohoto kalendářního roku zjistil, že do povinného podílu by si mohl započítat 7 osob se zdravotním postižením. Dodavatel potvrzoval odběrateli průměrný čtvrtletní přepočtený počet svých zaměstnanců se zdravotním postižením, vždy za kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění. Za 1. čtvrtletí potvrdil dodavatel 5,32 OZP v průměrném přepočteném počtu a za 2. čtvrtletí 5,15 OZP. Zaměstnavatel plnící povinný podíl si proto může započítat za výrobky odebrané od tohoto dodavatele za celý kalendářní rok pouze 5,32 OZP.
2.5.2. Dodavatel postupuje při zjišťování průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, podle § 11 vyhlášky.
2.6. Odpovědnost v případě neplnění povinného podílu odběrem výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek
2.6.1. Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru (odběratel):
Dle § 139 a 140 zákona o zaměstnanosti se zaměstnavatel dopustí správního deliktu (přestupku v případě nepodnikající fyzické osoby) tím, že nesplní povinnost zaměstnat OZP ve výši povinného podílu.
V případě plnění povinného podílu formou odběru výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek může odběratel započítat:
· pouze dodávky od dodavatelů zaměstnávajících v průměrném ročním přepočteném počtu více než 50 % OZP nebo od OZP, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými [§ 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti],
· pouze takové dodávky, které nejsou dodavatelem dodány nad limit uvedený v bodu 2.4. (§ 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti),
· jen takový počet OZP, jaký byl dodavatelem v jednotlivých čtvrtletích předcházejících zdanitelnému plnění potvrzen jako nejvyšší v souladu s bodem 2. 5. (§ 18 odst. 2 a 3 vyhlášky).
Pokud nejsou dodávky realizovány v souladu s těmito podmínkami, nemůže si takové dodávky odběratel započítat pro účely plnění povinného podílu. Pokud v této souvislosti nebude odběratelem splněn povinný podíl, může mu být uložena pokuta za správní delikt (přestupek) nesplnění povinného podílu zaměstnávání OZP až do výše 1 mil. Kč.
2.6.2. Dodavatel je povinen dle § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti vést evidenci o poskytnutém plnění, která obsahuje identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH.
Dodavateli může být dle § 139 a 140 zákona o zaměstnanosti uložena pokuta v případě, že nevede tuto evidenci, a to až do výše 100 000 Kč.
2.6.3. Z uvedeného vyplývá, že za to, zda je plněn povinný podíl formou odběru výrobků či služeb řádným způsobem odpovídá odběratel (viz bod 2.6.1.). Odpovědnost dodavatele za správnost údajů poskytnutých odběrateli není zákonem o zaměstnanosti řešena. Pro předcházení případných sporů v této oblasti však lze doporučovat odběratelům, aby stanovili odpovědnost za poskytování správných údajů, na jejichž základě je vypočítáno plnění povinného podílu, dodavateli prostřednictvím smluvního ujednání (písemných smluv), a to včetně sankcí.
3. Odvod do státního rozpočtu
3.1. Odvod do státního rozpočtu činí 2,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku za každou OZP, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat.
3.2. Jestliže zaměstnavatel kombinoval jednotlivé možnosti plnění povinného podílu, stanoví výši odvodu do státního rozpočtu tak, že od svého povinného podílu odečte průměrný roční přepočtený počet OZP, které ve sledovaném roce skutečně zaměstnával, a počet OZP, které si započítal na základě odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek. Výsledek vynásobí 2,5 násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
3.3. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel prostřednictvím Úřadu práce ČR (dále jen „ÚP ČR“) do 15. 2. následujícího roku, tzn., že nejpozději 15. 2. musí být prostředky na účtu ÚP ČR.
