Benefity zaměstnancům

Benefity zaměstnancům se dělí na peněžní a nepeněžní.

V roce 2024 došlo ke změně, kdy nepeněžní benefity (rekreace, zdravotnické a léčebné služby a zboží, služby vzdělávacích a sportovních zařízení, kultura a tištěné knihy) jsou osvobozeny do limitu poloviny průměrné mzdy za daný rok.

Nad tento limit půjde o zdanitelný příjem podléhající odvodům (t.j. daň z příjmů. sociální a zdravotní pojištění).

Výši maximální částky pro daný rok najdete v kapitole Roční parametry.

Konsolidační balíček také ruší některá další osvobození od daně:

• dary od zaměstnavatele do výše 2 000 Kč ročně;
• sociální výpomoc na překlenutí mimořádně obtížných poměrů;
• manažerské byty;
• nadlimitní stravenky;
• dary v nepeněžní formě (např. poukázky do obchodů, dárkové karty, zboží apod.).

Pokud tedy zaměstnanec obdrží od svého zaměstnavatele např. poukázku na nákup v drogerii, tak bude hodnota poukázky (bez ohledu na výši) podléhat dani a odvodu na sociální i zdravotní pojištění.

Rovněž bylo vyřešeno omezení týkající se pořádání akcí pro zaměstnance (zaměstnanecké večírky, sportovní akce apod.). Tyto události již nebudou limitovány, takže se na ně nově nevztahuje omezení polovinou průměrné mzdy.

Peněžní benefity

Metodický pokyn MF

Ministerstvo financí vydalo metodický pokyn.

Zde najdete také příklady různých benefitů, včetně jejich daňové uznatelnosti, jak na straně zaměstnnace, tak i na straně zaměstnavatele.

Metodický pokyn najdete na adrese https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/f-novinky/Metodicka-informace-k-zamestnaneckym-benefitum-od-1-ledna-20.pdf

Benefit do výše limitu

Nepeněžní benefity poskytnuté do limitu jsou tedy osvobozené na straně zaměstnance a jejich hodnota je považována za daňově neuznatelný náklad na straně zaměstnavatele. 

Benefit přesahující limit

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zaplacený benefit zálohou

Občas se stane, že si zaměstnanec sám hradí účast na školení, dovolenou nebo jiný benefit.

Jde-li o "provozní zálohu" ve smyslu ustanovení § 6 odst. 7 písm. c) ZDP, která je vyjmuta na straně zaměstnance z předmětu daně, jsou i nadále splněny podmínky "nepeněžního příjmu", resp. této formy poskytnutí zaměstnanecké výhody.

Mzda versus benefit

Je nutné zdůraznit rozdíl mezi mzdou a benefitem. Poskytovaný benefit, ať už v peněžní nebo nepeněžní formě, není žádnou pevnou či pohyblivou složkou hrubé mzdy, prémií, odměnou nebo náhradou za ušlý příjem. Jinými slovy, neexistuje ("resp. nesmí") u zaměstnaneckých výhod souvislost s výkonem práce (kvalita, odpracovaná doba apod.). Klíčové je také, že jejich poskytování je v pravomoci zaměstnavatele, byť jsou následně zakotveny do vnitřních předpisů (pracovních smluv) nebo kolektivní smlouvy.

Podle zákoníku práce mzda (plat, odměna) je zákonným nárokem zaměstnance za vykonanou práci a může mít různou povahu: peněžité plnění nebo formou nepeněžité hodnoty (naturální mzda).

Časové rozlišení benefitu

Čerpání benefitu podléhá časovému rozlišení.

Příklad:

V prosinci jsme koupii zaměstnancům lístek na divadelní představení, které se koná následujícího roku.  Musíme si uvědomit, že benefit je návštěva představení, nikoliv nákup lístků. To znamená, že daný nákup musíme časově rozlišit. V prosinci jsme zaměstnanci totiž žádný benefit neposkytli, jen jsme zakoupili lístky.