Úmrtí zaměstnance
Když zemře zaměstnanec, jeho pracovní poměr přirozeně končí.
Zůstávají nevyřízené pohledávky:
- dosud nevyplacená mzda
- náhrady mzdy
- nevybraná dovolená
- nevyplacená nemocenská....
Dle § 328 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, nezanikají peněžitá práva (t.j. pohledávky) zaměstnance.
Pozůstalí tyto pohledávky mohou dostat hned, bez čekání na dědické řízení.
Přechod mzdových práv na pozůstalé
Dle § 328 zákoníku práce, ukončením pracovněprávního vztahu zanikají veškerá nepeněžitá práva zaměstnance i zaměstnavatele.
Nezanikají ale zaměstnancova peněžitá práva.
Do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová práva, například dosud nevyplacená mzda za odvedenou práci, ale také třeba náhrady mzdy za pracovní neschopnost, postupně na:
- zaměstnancova manžela
- děti
- rodiče,
- pokud s ním žili v době smrti ve společné domácnosti
Až když takové osoby nejsou, peníze se stávají předmětem dědictví. Jinak zůstávají mimo dědické řízení, a tak na ně můžou dosáhnout i ti, kdo by v dědickém řízení ostrouhali – vyděděné děti, závětí opomenutá manželka a podobně – nebo se o další dědictví budou muset dělit s dalšími lidmi, kterým zemřelý třeba odkázal část pozůstalosti závětí.
Mzdová práva zesnulého zaměstnance do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku je možné oprávněné osobě vyplatit kdykoliv po smrti zaměstnance bez ohledu na stav a výsledky dědického řízení. Zaměstnavatel by s výplatou neměl otálet, když je k ní vyzván – lidé, kteří ho o peníze žádají, na nich můžou být závislí.
Pokud zaměstnavatel dluží zaměstnanci víc než tři měsíční mzdy, další peníze už jdou do standardního dědického řízení.
Zánik pracovního poměru
Úmrtím zaměstnance jeho pracovní poměr zaniká, a to na základě § 48 odst.4 zákoníku práce.
Zanikají i ostatní základní pracovněprávní vztahy, nejčastěji se jedná o dohodu o pracovní činnosti nebo o dohodu o provedení práce.
Odstupné
Zaměstnanec, který zemře, nemá nárok na odstupné.
Odstupné se vyplácí, když vám výpověď podepíše zaměstnavatel, při úmrtí zaměstnance, zaměstnavateli povinnost vyplácet odstupné nevzniká.
Tenhle mýtus asi souvisí s tím, že zákonná maximální výše odstupného při výpovědi jsou tři měsíční platy. A tři měsíční platy jsou taky maximum toho, co můžou po smrti zaměstnance od jeho zaměstnavatel pozůstalí dostat rychle, bez dědického řízení.
Nevybraná dovolená
Dle ustanovení § 222 odst. 2 a 3 zákoníku práce, zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.
Smrtí pracovní poměr skončil, zaměstnanci tedy vzniká peněžité právo.
Nebyl-li tedy kdy ke dni skončení pracovněprávního vztahu vyčerpán celý nárok na dovolenou, na kterou zaměstnanci vzniklo právo, je zaměstnavatel povinen tento zbylý nárok zúčtovat ve prospěch pozůstalých osob.
Přečerpaná dovolená
Obecně platí, že došlo-li k vyššímu čerpání dovolené, než vznikl nárok, je zaměstnavatel oprávněn bez souhlasu zaměstnance provést srážku ze mzdy podle § 147 odst. 1 písm. e) zákoníku práce.
Došlo-li k ukončení pracovního poměru smrtí zaměstnance, je nutné upozornit na § 328 odst. 2 zákoníku práce.
Podle tohoto ustanovení zanikají peněžitá práva zaměstnavatele smrtí zaměstnance. Zaměstnavatel tudíž není oprávněn srazit přeplatek na dovolené ze mzdy zaměstnance ani požadovat náhradu mzdy za přečerpanou dovolenou na pozůstalých.
Nevyplacená nemocenská
Pozůstalí můžou také požádat sociálku o výplatu dosud nevyplacených dávek nemocenského pojištění.
Nárok na jejich výplatu přechází opět v uvedeném pořadí na manžela (manželku), děti nebo rodiče.
Pro všechny ale platí, že museli s pojištěncem v době jeho smrti žít ve společné domácnosti.
Peníze, které už do své smrti nestačil dostat pojištěnec, jim vyplatí místně příslušná správa sociálního zabezpečení.
Pokud zemřelý před smrtí nestihl uplatnit nárok na výplatu dávek, můžou ho uplatnit zmíněné osoby. Pokud taková osoba není, nevyplacené nemocenské se stává předmětem dědictví.
Náhrada škody
Zákoník práce v § 327 vyjmenovává druhy náhrad v případě odškodnění pozůstalých po zaměstnancích, kteří zemřeli na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout:
- náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením,
- náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
- náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
- jednorázové odškodnění pozůstalých,
- náhradu věcné škody.
Povinnost zaměstnavatele
Půjčka za zaměstnancem
Právní předpisy bohužel nijak neřeší důsledky smrti zaměstnance na srážky ze mzdy a možnost započtení pohledávek.
Pokud jde o srážky ze mzdy, zaměstnavatel by měl z poslední dosažené mzdy všechny srážky ze mzdy (zákonné, exekuční, sjednané) ještě provést a pozůstalým vyplatit až čistý výdělek po provedení srážek, protože zaměstnanec mzdy dosáhl ještě před smrtí, a tak by se s touto mzdou nemělo zacházet jinak, než kdyby byl zaměstnanec naživu.
Skutečnost, že na pozůstalé přechází mzdová a platová práva do určité výše, znamená jen tolik, že pozůstalí mají mzdu zesnulého dostat v té výši, v jaké by ji dostal zaměstnanec sám, kdyby žil.
Je následně věcí soudního exekutora, aby v rámci exekučního řízení provedl příslušné úkony směřující k promítnutí toho, že povinný již nežije, a s přijatým plněním správně naložil.
Naopak po smrti zaměstnance již nelze připustit, aby zaměstnavatel své pohledávky, které i po smrti trvají, započetl proti pohledávkám zaměstnance. Důvodem je, že započtení je jednostranným adresným právním jednáním, které je třeba adresovat konkrétní osobě. Po smrti zaměstnance však již zaměstnavatel nemůže vůči zaměstnanci takové jednání učinit. Zaměstnavatel by tedy měl své pohledávky, které smrtí zaměstnance nezanikly, uplatnit podle výsledku dědického řízení. Lze doporučit, aby je zaměstnavatel do dědického řízení i přihlásil, čímž se pohledávky budou projednávat jako součást pasiv dědictví.
Příklad
Zaměstnanci byla poskytnuta zaměstnavatelem půjčka. V okamžiku úmrtí půjčka nebyla splacena. Zaměstnavatel nemůže tuto půjčku započítat vůči poslední mzdě, ale musí ji přihlásit do dědického řízení.
Pokud ale bylo ze mzdy srážena každý měsíc určitá srážka na umořen půjčky, tak tuto srážku lze provést (ale ve stehné výši jako obvykle).
Evidenční list
Při úmrtí pojištěnce se předkládá Evidenční list důchodového pojištění na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím stanovené, popřípadě do tří měsíců od úmrtí, nedošlo-li k jeho vyžádání dříve (viz § 39 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení).
Oznámení o skončení zaměstnání
Dále je zapotřebí podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, tj. ode dne úmrtí zaměstnance, Oznámení o skončení zaměstnání
Zákoník práce
§ 48
(4) Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Zánik pracovního poměru v případě smrti zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, upravuje § 342 odst. 1.
§ 222
Náhrada za dovolenou
(1) Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
(2) Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.
(3) Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku.
(4) Zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.
(5) Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.
§ 271h
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých
(1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku.
(2) Náhrada nákladů podle odstavce 1 přísluší pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým z důvodu smrti zaměstnance. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží.
(3) Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zemřelého zaměstnance; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku podle § 271b odst. 1, a nesmí být poskytována déle, než by příslušela zemřelému zaměstnanci podle § 271b odst. 6.
§ 328
(1) Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu uvedeného v § 3 větě druhé postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.
(2) Peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.
Nevyplacená nemocenská
Pozůstalí můžou také požádat sociálku o výplatu dosud nevyplacených dávek nemocenského pojištění. Nárok na jejich výplatu přechází opět v uvedeném pořadí na manžela (manželku), děti nebo rodiče. Pro všechny ale platí, že museli s pojištěncem v době jeho smrti žít ve společné domácnosti. Peníze, které už do své smrti nestačil dostat pojištěnec, jim vyplatí místně příslušná správa sociálního zabezpečení. Pokud zemřelý před smrtí nestihl uplatnit nárok na výplatu dávek, můžou ho uplatnit zmíněné osoby. Pokud taková osoba není, nevyplacené nemocenské se stává předmětem dědictví.