Konkurenční doložka

 

Konkurenční doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, pokud se domnívá, že povaha informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec u firmy získal, by mohlo jeho odchodem ke konkurenci ztížit činnost firmy.

 

Zákonná úprava konkurenční položky je uvedena v  § 310 zákoníku práce.

 

Od 1. 1. 2012 může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat konkurenční doložku ihned při vzniku pracovního poměru.

Není přitom rozhodující, zda je určena zkušební doba či nikoliv.

 

Pokud zaměstnanec konkurenční doložku odmítne, zaměstnavatel nemusí pracovní smlouvu uzavřít.

 

Závazek zaměstnance

V konkurenční doložce, která musí být sjednána výhradně písemně, se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

 

Závazek zaměstnavatele

V konkurenční doložce musí být uveden závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku.

 

Tento závazek zaměstnavatele potvrdil Nejvyšší soud spis. zn. 21 Cdo 2362/2009 ze dne 7. 7. 2010:

Dohodu o tzv. konkurenční doložce uzavřenou podle ust. § 310 zákoníku práce nelze platně sjednat bez současného závazku zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání. Neobsahuje-li dohoda o konkurenční doložce ujednání o tomto závazku zaměstnavatele, je pro rozpor se zákonem neplatná celá dohoda o konkurenční doložce. 

 

Zákoník práce § 310

(1) Byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí konkurenční doložky závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se smluvní strany nedohodly na jiné době splatnosti.

(2) Konkurenční doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití při činnosti uvedené v odstavci 1 by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

(3) Byla-li v konkurenční doložce sjednána smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit, jestliže závazek poruší, zanikne závazek zaměstnance z konkurenční doložky zaplacením smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu podmínek uvedených v odstavci 1.

(4) Zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance.

(5) Zaměstnanec může konkurenční doložku vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po jeho splatnosti; konkurenční doložka zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

(6) Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně; to platí obdobně pro odstoupení od konkurenční doložky a pro její výpověď

 

Vzor konkurenční doložky

 

Konkurenční doložka

podle § 310 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů

Společnost:……………………IČ:………………………
DIČ:……………………se sídlem:……………………..

zastoupená jednatelem:……………………
zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném …… soudem v ………, oddíl ….., vložka číslo ……
(dále jen „zaměstnavatel“)

a

pan / paní:…………………narozen/a dne:…………………..trvela bytem:……………………
číslo účtu:……………..kód banky:…………….
(dále jen „zaměstnanec“)

uzavírají tuto konkurenční doložku:

I.
Využití informací a znalostí získaných zaměstnancem v zaměstnání u zaměstnavatele by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit činnost. Zaměstnanec se proto v souladu s ustanovením § 310 zákoníku práce zavazuje, že po dobu jednoho roku po skončení pracovního poměru se zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

II.
Podle zákoníku práce náleží za výše uvedené chování zaměstnance peněžité vyrovnání ze strany zaměstnavatele, a to ve výši průměrného měsíčního výdělku zjištěného ke dni skončení jeho pracovního poměru k zaměstnavateli a za každý měsíc plnění závazku zaměstnancem. Toto peněžité vyrovnání je splatné vždy jeden měsíc pozadu za měsíční období na účet zaměstnance výše uvedený.

III.
Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli, že v případě porušení tohoto závazku zaplatí zaměstnanec zaměstnavateli smluvní pokutu ve výši ………….. ,- Kč (slovy……………korun českých). Zaplacením smluvní pokuty závazek zaměstnance uzavřený touto dohodou zaniká.

Zaměstnanec může tuto dohodu vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část za příslušný měsíc do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. V takovém případě tato dohoda zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

IV.
Zaměstnavatel může od této dohody odstoupit kdykoliv po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance.

Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních. Každý z účastníků obdrží po jednom vyhotovení.

V …………………… dne …………………

……………………………..                    ………………………………………..
Podpis zaměstnance                Podpis zaměstnavatele

 

Daň z příjmů

Otázka - musí zaměstnavatel odvádět z výplaty konkurenční doložky daň z příjmů i když zaměstnanec již není v pracovním poměru?

 

Příjem z konkurenční doložky je druhem příjmu ze závislé činnosti (bez závislé činnosti by daný příjem nemohl vzniknout).

 

Zjistíme, jak se definuje příjem ze závislé činnosti.

Definice příjmu ze závislé činnosti najdeme v § 6 zákona č. 586/1992 Zákona o daních z příjmů. Odstavec 1, písmeno d) daného paragrafu zní:

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

 

Z výše uvedeného vyplývá, že se z konkurenční doložky odvádí daň z příjmů ze závislé činnost, které odvádí zaměstnavatel.

 

Zdravotní pojištění

Otázka - musí zaměstnavatel odvádět z výplaty konkurenční doložky zdravotní pojištění i když zaměstnanec již není v pracovním poměru?

 

Obecně lze konstatovat, že zdravotní pojištění z příjmů platí zaměstanci a OSVČ (ostatní občané platí povinné pojištění i když žádné příjmy nemají).

 

Musíme tedy zjistit, jak se definuje zaměstnanec pro účely zdravotního pojištění.

Definice zaměstnance najdeme v § 5 zákona č. 48/1997 Sb. - Zákon o veřejném zdravotním pojištění:

za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

 

Dle této definice tedy trvání pracovního poměru není rozhodující.

Příjem z konkurenční doložky je také současně typem příjmu ze závislé činnosti (bez závislé činnosti by daný příjem nemohl vzniknout).

 

Dle § 3, odst.4 č. 592/1992 Zákona o všeobecném zdravotním pojištění je vyměřovacím základem zaměstnance také:

(4) Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dále zahrnují příjmy podle předchozích odstavců zúčtované mu po skončení zaměstnání.

 

Z výše uvedeného vyplývá, že se z konkurenční doložky odvádí zdravotní pojištění, které odvádí zaměstnavatel.

 

Sociální pojištění

Otázka - musí zaměstnavatel odvádět z výplaty konkurenční doložky sociální pojištění i když zaměstnanec již není v pracovním poměru?

 

Zaměstnavatel platí sociální pojištění za zaměstnance. Musíme zjistit, jak se definuje zaměstnanec pro účely sociálního pojištění.

 

Definice zaměstnance najdeme v § 3 zákona č. 589/1992 Sb. - Zákon o pojistném na sociální zabezpečení.

1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,

 

(3) Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance, kteří jsou účastni důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění; za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na důchodovém a nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu.

 

Vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění je definován v § 5 zákona č. 589/1992 Sb. - Zákon o pojistném na sociální zabezpečení. V tomto ustanovení  příjmy z konkurenční doložky nejsou vyjmuty z vyměřovacího základu, tvoří tedy jeho součást.

 

Z výše uvedeného vyplývá, že se z konkurenční doložky odvádí sociální pojištění, které odvádí zaměstnavatel.