Přijaté půjčky od fyzických osob

Půjčka od společníka (fyzické osoby)

Majitel a jeho společnost jsou dle zákona o daních z příjmů automaticky spojené osoby (viz § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů). 

Finanční úřad se při kontrole ptá na jediné: Odpovídá úrok tomu, co by si sjednaly dvě zcela nezávislé entity? Pokud nenajde logické zdůvodnění, sám úrok opraví na obvyklou výši a rozdíl nemilosrdně dodaní.

Pokud fyzická osoba (majitel – nepodnikatel) půjčuje své vlastní firmě, může být cena sjednána v rozmezí od nuly až do tržní výše.
Bezúročná půjčka od majitele je tedy pro firmu zcela bezpečná. 

Vyšší úroky než tržní

Pokud si majitel účtuje vyšší úroky než tržní, nastává problém. Finanční úřad tento přebytek vyhodnotí jako umělé vyvádění zisku a z daňových nákladů ho firmě nemilosrdně škrtne.

Daňová uznatelnost úroků

Daňová uznatelnost má u fyzických osob i zásadní časovou podmínku. Úroky placené majiteli se stanou pro firmu uznatelným daňovým nákladem až v tom zdaňovacím období, kdy dojde k jejich skutečné fyzické úhradě (§ 24 odst. 2 písm. zi ZDP). 

Daňová uznatelnost úroků od majitele je u velkých úvěrů omezena čtyřnásobkem vlastního kapitálu firmy.

Zdanění fyzické osoby

Zákon o daních z příjmů řadí úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček mezi příjmy z kapitálového majetku [§ 8 odst. 1 písm. g)].
Tento druh příjmu přitom nepodléhá srážkové dani jako řada dalších druhů příjmů z kapitálového majetku (např. úroky z běžných účtů neurčených k podnikání, podíly na zisku).
Je-li tedy věřitelem fyzická osoba, zdaňuje přijaté úroky v rámci dílčího základu daně podle § 8 ZDP a nepoužije se srážková daň. Není přitom podstatné, zda je FO podnikatelem či nikoli, ani zda je půjčka poskytnuta z prostředků zahrnutých do obchodního majetku.

Pokud půjčku poskytne fyzická osoba, která není podnikatelem, je pro ni úrok z půjčky tzv. ostatním příjmem podle § 8 zákona o daních z příjmů.
Takový příjem je zdanitelný a je třeba jej uvést v daňovém přiznání.
Úroky z poskytnuté zápůjčky jsou zdanitelným příjmem bez ohledu na jejich výši.
Povinnost podat daňové přiznání obecně vzniká při dosažení ročních zdanitelných příjmů přesahujících 50 000 Kč.