Překážka v práci na straně zaměstnavatele
Dle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí náleží náhrada mzdy i za svátky, pokud svátek připadl na pracovní směnu.
To platí i pro zaměstnance s měsíční mzdou.
Tato skutečnost je založena na úvaze, že zaměstnanec nepracuje díky tomu, že je svátek, ale díky tomu, že jsou překážky.
Podle našeho názoru, je daná konstrukce hodně divoká. Potom by se dalo říct, že náhrada náleží i za víkendy, protože zaměstnanec nepracuje proto, že je víkend, ale že jsou překážky.
Ale budiž.
Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí
Stanoviskoodboru pracovněprávní legislativy sekce legislativy MPSV, vydané k problematice náhrady mzdy při překážce v práci na straně zaměstnavatele a svátku:
„Problematika překážek v práci na straně zaměstnavatele je zejména upravena v § 207 až 210 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).
Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 208 ZP, a poskytuje mu proto náhradu mzdy ve výši jeho průměrného výdělku, uplatní se tento postup i za dobu směny, na kterou připadl zaměstnanci svátek.
V takovém případě totiž zaměstnanec nepracuje nikoli z důvodu svátku, ale právě jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 ZP.
Zaměstnanci navíc neušla z důvodu svátku žádná mzda nebo její část, jak to předpokládá ustanovení § 115 odst. 3 ZP, protože nebýt svátku, stejně by nepracoval a pobíral by náhradu mzdy. To platí i ve vztahu k zaměstnancům odměňovaným měsíční mzdou, jestliže jim zaměstnavatel z důvodu svátku tuto mzdu nekrátí. Mzda nemůže být poskytnuta za dobu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel proto za tento den mzdu zkrátí a poskytne zaměstnanci náhradu mzdy za jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Zaměstnanci tedy přísluší náhrada mzdy z titulu jiné překážky v práci na základě § 208 ZP, nikoliv z titulu svátku podle § 115 odst. 3 ZP, což má za stávající situace zejména význam z hlediska případného nároku zaměstnavatele na příspěvek v rámci programu Antivirus.“
Zákoník práce
§ 207 -Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
Nemůže-li zaměstnanec konat práci
a) pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,
b) v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
§ 208 - Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele
Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§86 a 87).
§ 209
(1) O jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele, než uvedeného v § 109 odst.3, jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost).
(2) Upraví-li v případech podle odstavce 1 dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.
§ 210
Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do směny, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
