Daňové náklady při pořádání školení pro zákazníky
Při pořádání školení nebo setkání se zákazníky je nutno velice pečlivě hodnotit daňovou uznatelnost vynaložených nákladů.
Placené školení
V případě, že je školení placené, tak je situace jednoduchá.
Všechny náklady na školení včetně případného ubytování a občerstvení je pro pořadatele daňovým nákladem, za předpokladu, že prodejní cena školení je minimálně ve výši vynaložených nákladů.
Vynaložené náklady jednoznačně slouží k dosažení příjmů, takže není problém s jejich daňovou uznatelností.
Bezplatné školení
V případě neplaceného školení je ale situace velmi odlišná a je nutno k dané problematice přistupovat velmi obezřetně.
Dle následujících soudních rozhodnutí se dá obecně rozlišit vynaložené náklady hrazené k jiným osobám než vlastním zaměstnancům:
Nedaňové náklady:
- ubytování
- parkovné
- doprava
- občerstvení
Daňové náklady:
- pronájem salónku
- náklady na přednášejícího
- pronájem ozvučení, videotechniky
Jedná se ale o složitou problematiku, ke které je nutno vždy přistupovat individuálně.
Pokud například bude Váš zaměstnanec lektorem, tak se jedná o pracovní cestu a ubytování můžete zahrnout do daňových nákladů.
Pro ostatní účastníky kurzu, ale ubytování do daňových nákladů dát nemůžete .
Příklad č.1
Výrobce uspořádal setkání zástupců spolupracujících společností v rámci nadnárodní skupiny. Cílem setkání bylo dle společnosti získat informace ohledně možných zlepšení a proškolení techniků provádějících servis výrobků u finálních zákazníků. Tato akce měla dle společnosti bezprostřední pozitivní efekt na zvýšení objednávek a výnosovosti její produkce, a to již krátce po jejím uskutečnění. Společnost tak posoudila náklady akce jako daňově uznatelné.
Finanční úřad nepovažoval vazbu na zdanitelné výnosy společnosti za relevantní a náklady na dané školení prohlásol jako daňově neuznatelné.
Nejvyšší správní soud rozsudkem č.j. 5 Afs 87/2014-50 ze dne 16. dubna 2015 názor finančního úřadu potvrdil.
Soud v rozsudku uvedl, že náklady na ubytování, dopravu, telefony, parkovné a pracovní večeře hrazené ve vztahu k jiným osobám než zaměstnancům (tj. slovy soudu dobrovolně neseným nákladům) by svým charakterem měly být jednoznačně ztotožněny s náklady na reprezentaci, které jsou nedaňové podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů. V případě takovýchto nákladů je pak dle soudu bezúčelné zkoumat jejich vliv na dosažení zdanitelných příjmů. Jedna z dalších skutečností, ke které soud přihlédl, bylo to, že společností nebyl doložen žádný právní titul pro uspořádání setkání či hrazení nákladů jeho účastníkům v rámci naplnění obchodních vztahů.
Rozszdek najdete na adrese https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/5-afs-87-2014-50
Příklad č.2
Firma mající distribuční síť zprostředkovatelů pojišťovacích, finančních či leasingových produktů pořádala školení finančních poradců v rámci své distribuční sítě.
Nejvyššího správní soud svým rozsudkem č. 7 Afs 76/2011- 80 rozhodl, že náklady na pořádání školení jsou daňově uznatelné a to i přesto, že školení bylo pořádáno pro nezaměstnance společnosti, tedy pro osoby samostatně výdělečně činné.
Jako zdůvodnění uvedl, že činnost prodejců finančních produktů se přímo odráží ve výnosech školitele, tj. jeho příjmy nejsou ovlivněny pouhou organizací školení.
Rozsudek najdete na adrese https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/7-afs-76-2011-80
Příklad č.3
Společnost uspořádala setkání s klienty při příležitosti oslavy výročí svého vzniku s doprovodným programem nazvaným „20 let – akce pro klienty – společenské setkání – prioritou je relaxovat, užívat si a zkoušet zajímavé aktivity“. Nejvyšší správní soud posuzoval, zda jsou náklady na akci reklamou a propagací, a tedy daňově uznatelné, nebo se jedná o daňově neuznatelné náklady na reprezentaci.
Nejvyšší správní soud (10 Afs 113/2021), došel k závěru, že pořádaná akce měla namísto reklamy a propagace spíše charakter reprezentace a náklady posoudil jako daňově neuznatelné.
Jako reklamu soud hodnotí proces, při kterém jsou hledáni noví zákazníci, což v tomto případě nebylo naplněno.
