Pracovní smlouva
Pracovní smlouva musí obsahovat
- druh práce (musí být vymezen dostatečně určitě, proto je vhodné ve smlouvě uvést pracovní náplň)
- místo výkonu práce (postačí označení obce)
- den nástupu do práce
Pokud smlouva neobsahuje dané náležitosti, je neplatná.
Ujednání o době trvání pracovního poměru není podstatnou náležitostí pracovní smlouvy. Pokud není výslovně stanoveno, na jakou dobu se pracovní poměr sjednává, je sjednán na dobu neurčitou.
Pracovní smlouvu je možno doplnit o konkurenční doložku (avšak pouze za předpokladu, že ve smlouvě není sjednána zkušební doba, jinak je možné sjednat konkurenční doložku až po uplynutí zkušení doby - § 310 odst. 2, věta druhá ZPr), případně i o dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty nebo za ztrátu svěřených předmětů.
Další ujednání jsou ponechána na vůli účastníků.
Místo výkonu práce
Místo výkonu práce má zásadní vliv pro vymezení případné pracovní cesty a tím pádem i cestovních náhrad.
Místo může být určeno velice konkrétně nebo i obecně.
Jako místo výkonu práce může být konkrétní pracoviště, okres, kraj, celá Česká republika.
Proto doporučujeme místo výkonu práce pečlivě zvolit.
V případě, že místo práce bude například bydliště (home office) a sídlo zaměstnavatele, tak jízdy služebním autem zaměstnance domů je daňovýcm nákladem.
Informování o obsahu pracovního poměru
Obsah pracovní smlouvy upravuje Zákoník práce v § 37.
(1) Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat
- a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
- b) bližší označení druhu a místa výkonu práce,
- c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené,
- d) údaj o výpovědních dobách,
- e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení,
- f) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,
- g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv.
(2) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu, je povinen jej předem informovat o předpokládané době trvání tohoto vyslání a o měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat.
(3) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e) a v odstavci 2, týkající se měny, ve které bude zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat, mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, na kolektivní smlouvu nebo na vnitřní předpis.
(4) Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměr na dobu kratší než 1 měsíc.
(5) Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.
