Pronájem nemovitosti

 

Pronájem nemovitostí je možný dvěmi způsoby:

  • Pronájem jako podnikání
  • Čistý pronájem

Určení o jaký způsob pronájmu se jedná je velice důležité, protože příjmy se zdaňují odlišně.

 

Podle § 3, odst.3, písmeno ah) živnostenského zákona je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor podnikáním, pokud jsou vedle pronájmu poskytovány pronajímatelem i jiné než základní služby zajišťující řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

 

Mezi základní služby související s pronájmem se považují např.:

  • vytápění
  • zajištění dodávky vody

V tomto případě se o podnikání nejedná.

 

Pokud pronajímatel poskytuje další služby, jako např.:

  • úklid
  • poskytování stravy
  • praní prádla
  • hlídání objektu

V tomto případě se jedná o podnikání.

 

Pronájem jako podnikání

Příjem z pronájmu nemovitostí a z poskytovaných nadzákladních služeb se  zdaňuje jako příjem z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů.

 

Pronajímatel může buď uplatnit vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokázané výši, anebo se rozhodne neprokazovat výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a může si uplatnit paušální výdaje z dosažených příjmů.

 

Tyto příjmy po odečtení výdajů jsou součástí vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění.

Čistý pronájem nemovitosti

Ke zdanění příjmů z pronájmu dle § 9 ZDP dochází tehdy, když jde o čistý pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, anebo jsou společně s pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor poskytovány pouze základní služby.

Zdanění příjmů z pronájmu nemovitosti se řídí dle § 9 zákona o daních z příjmů.


 

Sociální a zdravotní pojištění

Z dosažených příjmů plynoucích z čistého pronájmu se sociální ani zdravotní pojištění neodvádí.

 

Příjmy

Dani z příjmu podléhá pouze „čistý příjem“. Do příjmu se tedy nezapočítává platba nájemce za elektřinu, vodu, teplo atd. Z tohoto důvodu je dobré mít částku „čistého nájemného“ ve smlouvě správně vyznačenou.

 

Příklad textu smlouvy:

Nájemné za nemovitost činí XXX Kč,-.

Platba za spotřebované energie bude placena zvlášť na základě skutečné spotřeby.

 

Paušální náklady

V případě čistého pronájmu nemovitostí si můžete uplatnit buď skutečné výdaje nebo paušální výdaje ve výši 30%, nejvýše však 600.000 Kč (viz. § 9, odst.4 zákona o daních z příjmů).

Pokud máte nemovitostí více, stanovené pravidlo musíte uplatnit na všechny nemovitosti stejné.

Při předkládání přiznání je nutno vyplnit přílohu č.2.

 

Skutečné náklady

V případě uplatňování skutečných výdajů můžete započítat veškeré náklady spojené s údržbou dané nomovitosti. Jedná se například o:

  • Opravy nemovitosti
  • Vybavení nemovitosti (nábytek, spotřebiče..)
  • Daň z nemovitostí
  • Pojištění nemovitosti
  • Odpisy z pořizovací ceny (většinou se nemovitost odepisuje se 30 let)

 

Odpisy lze provádět rovnoměrné nebo zrychlené.

 

U oprav je důležité rozlišit, zda se jedná o opravy nebo technické zhodnocení nemovitosti. Technické zhodnocení nelze zahrnout do nákladů, ale je nutno ho postupně odepisovat. Doba odepisování je stejná jako doba odepisování nemovitosti.

 

Do nákladů nelze zahrnout:

  • Spotřeba elektrické energie
  • Vodné, stočné
  • Spotřeba plynu
  • Svoz odpadu

 

Ztráta

Pokud v daném roce dosáhne poplatník ztrátu (nájem byl nižžší než příjem z pronájmu), může si danou ztrátu odečíst v následujícíh letech.

 

Vstupní cena nemovitosti

V praxi bývá obvykle problém, jak určit vstupní cenu nemovitosti.

Vstupní cena nemovitosti je nezbytná pro případné odpisy nemovitosti. Pokud uplatňujete paušální náklady, vstupní cenu určovat nemusíte.

Způsob určení vstupní ceny řeší §29 zákona o daních z příjmů.

Způsob určení vstupní ceny je závislé na způsobu nabytí nemovitosti.

 

Nákup nemovitosti v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu

U nemovitosti, kterou fyzická osoba koupila v době kratší než 5 let před vložením nemovitosti do svého obchodního majetku nebo zahájením pronájmu, je vstupní cenou kupní cena.

Kupní cena se zvyšuje o provedené opravy a technické zhodnocení.

 

Nákup nemovitosti v době delší než 5 let před zahájením pronájmu

U nemovitosti, kterou fyzická osoba koupila v době delší než 5 let před vložením nemovitosti do svého obchodního majetku nebo zahájením pronájmu, je vstupní cenou reprodukční cena.

Reprodukční cena se stanoví na základě znaleckého posudku.

 

Zdědění nemovitosti

U nemovitosti kterou fyzická osoba zdědila, se použije cena stanovená pro účely dědické daně při nabytí majetku zděděním (je uvedena v dědické smlouvě).

Pokud od zdědění uběhlo více než 5 let, použije se cena reprodukční (t.j. znalecký posudek).

 

Darování nemovitosti

U nemovitosti kterou fyzická osoba obdržela darem v době kratší než 5 let, se použije cena stanovená pro účely daně darovací (cena je uvedena v darovací smlouvě).

Pokud od darování uběhlo více než 5 let, použije se cena reprodukční (t.j. znalecký posudek).

 

Pronájem nemovitého majetku ve společném jmění manželů

Příjmy z pronájmu dle §9, odst.2 zákona o daních z příjmů plynoucí manželům v bezpodílovém spoluvlastnictví se zdaňují u jednoho z nich.

V případě, že manželé vlastní více nemovitostí a všechny je pronajímají, zdaňuje veškeré příjmy z pronájmu jeden z manželů, nelze rozdělit jednotlivé příjmy z pronájmu mezi oba manžele.

Mohou se však střídat, jeden rok manžel, druhý rok manželka.

 

Pronájem spoluvlastníků

V praxi se někdy zaměňuje společné jmění a podílové spoluvlastnictví.

Pronajímanou nemovitost může za určitých okolností vlastnit více lidí, kteří v žádném případě nejsou ve svazku manželském.

Kupříkladu může jít o dva bratry, kteří zdědili nemovitost po rodičích a v současné době ji pronajímají.

V takovém případě se uplatňuje zásada, že se příjmy i výdaje dělí mezi spoluvlastníky ve shodném poměru jako činí jejich vlastnické podíly na nemovitosti.

Pokud tedy každý z bratrů vlastní polovinu pronajímané nemovitosti, pak dle výše uvedených pravidel zahrne každý do svého daňového přiznání stejně velké příjmy i výdaje.

 

Příklad

Pronajimatel (fyzická osoba) pronajímá nájemci (právnická osoba) svoji nemovitost.

Pronajimatel se nechce o nic starat, takže se domluví s nájemcem, že za něho bude platit daň z nemovistosti a pojištění nemovitosti.

Pronajimatel neuplatňuje paušál,  ale skutečné výdaje.

 

Účtování u nájemce:

Nájemce dané platby (daň z nemovitosti + pojištění) zaúčtuje jako pohledávku vůči pronajimateli.

Dané platby účtuje až v okamžiku jejich provedení (221/311).

Nájemci tedy žádné náklady nevznikají.

Nájemce dané pohledávky započte se závazky z nájmu (pronajimateli pošle nájem snížený o provedené platby za nájemce).

 

Účtování u pronajimatele:

Protože se jedná o fyzickou osobu, jeho příjmem jsou skutečně obdržené peníze.

Do přiznání zahrne tedy skutečně obdržené nájemné (nájemné dle smlouvy snížené o provedené platby nájemcem).

Zaplacenou daň z nemovitosti ani pojištění do výdajů nezahrne (protože je neplatil).

Díky tomu, že o tyto "neuznané" výdaje má na druhé straně snížený příjem z nájmu, základ daně zůstatne stejný jako v případě, že by měl sice náklady, ale zase vyšší příjmy z nájmu.

Jako náklad v přiznání tedy bude mít pouze odpisy pronajímané budovy.

 

Kontaktujte nás

Telefon: 603 531 128
Email: info@adamadam.cz

Reference